Natu Silverovi, šéfredaktorovi amerického serveru FiveThirtyEight.com, který se zabývá analýzami předvolebních průzkumů, ve středu na Twitteru čtenáři vzkazovali, aby "zabalil" kariéru a užil si svůj "brexit". Nebyl sám, kdo dostal prostřednictvím sociálních sítí vynadáno. Až na výjimky totiž průzkumy předpovídaly vítězství Hillary Clintonové nad republikánským kandidátem Donaldem Trumpem. Dopadlo to opačně. A Silvera neochránilo ani to, že v den voleb upozorňoval, že průzkumy mohou být nepřesné mimo jiné kvůli vysokému počtu nerozhodnutých voličů.
Je to v krátké době podruhé, co se průzkumníci mýlili. I brexit málokdo z nich předpokládal, přesto ve Velké Británii letos zvítězil hlas pro opuštění Evropské unie.
Ještě v úterý měla Clintonová podle analýz vyhrát. V posledních průzkumech ji podporovalo 46 procent lidí, Trumpa 42 procent. Zatímco se většina médií vesměs přela o to, o kolik Clintonová porazí Trumpa, otevřely se volební místnosti a všechno bylo jinak.
Celkové národní průzkumy se realitě nevzdálily, na počet hlasů vyhrála Clintonová. V USA však rozhodují vítězství v jednotlivých státech a právě v analýzách preferencí států například ze Středozápadu jako Wisconsin, Michigan a Pensylvánie průzkumy chybně odhadly, jak volby dopadnou.
Jednou z mála výjimek, která poukázala na vlnu preferencí Trumpa, byly zprávy o výzkumu pro Los Angeles Times.
I Trump během kampaně poukázal, že se průzkumy mýlí. Důvodů, proč měl pravdu, je několik. Clintonová například oproti Baracku Obamovi ztrácela podporu mezi tradičními demokratickými hispánskými voliči, u Afroameričanů, mezi mladými, a dokonce také u žen, na jejichž hlasy hodně sázela. Zkrátka se jí nepodařilo mobilizovat dostatek příznivců. "Lidé viděli, jak v průzkumech vede, a tak si řekli, že nemusí Trumpa zastavovat hlasem pro Clintonovou, která se části z nich nelíbí, a volit nešli," komentoval situaci amerikanista Jakub Lepš.
Podle Matta Singha z NCPolitics, společnosti zabývající se tvorbou průzkumů, nebyly odchylky národních analýz tak velké, a proto je nepovažuje za zásadně chybné. Všiml si však rozdílů mezi výsledky a průzkumy v některých jednotlivých státech a tady už hodnotí situaci jinak. Například v části států, kde Trump nebo Clintonová vyhráli, byli oba silnější, než experti předpovídali. Myslí si také, že průzkumy nepřesně odhadly chování voličů různých etnických skupin. "Průzkumy veřejného mínění měly problémy buď s tím, kolik lidí z každé etnické skupiny přijde hlasovat, nebo s tím, jak lidé v těchto skupinách hlasovali," uvedl Singh.
Koktejl příčin ovlivnil i "stud", kdy se část respondentů během dotazování nerada přiznávala k podpoře Trumpa, jak médiím řekl Arie Kapteyn z Centra ekonomického a sociálního výzkumu při University of Southern California. Podobná situace nastala letos v Británii, kde se lidé ve více anonymních dotazováních po internetu častěji klonili k variantě odejít z EU. "Z telefonických šetření se zdálo, že vyhraje setrvání v unii, a je velmi pravděpodobné, že se tito lidé po telefonu obávali přiznat hlas pro brexit," uvedl analytik agentury Median Daniel Prokop.
K dalšímu zkreslení výsledků podle Kapteyna mohlo dojít při posuzování skupiny těch, kteří se v roce 2012 voleb neúčastnili, letos přišli a častěji než Clintonovou volili Trumpa. "Pokud vyřadíte lidi, kteří se voleb minule neúčastnili, vyřadíte příliš mnoho Trumpových příznivců," popsal jedno z úskalí průzkumů Kapteyn.
Jak upozornil Prokop, americké průzkumy pracují s deklarovanou účastí jinak, než je běžné v Česku, takže hůře dokážou odhadnout, kdo se hlasování zúčastní.
Kromě toho Prokop kritizuje i metodiku posuzování hlasů nerozhodnutých voličů. Jejich množství se pohybovalo od čtyř do sedmi procent, což je více než při minulých volbách. V USA se podle něj průzkumníci obvykle nezabývají tím, koho nerozhodnutý volič upřednostňuje, a jejich hlasy prostě rozdělí podle podílů pro kandidáty rozhodnutých respondentů − více šlo Clintonové. "Ale ukazuje se, že lidé, kteří se rozhodli až v posledním týdnu, hlasovali ve větší míře pro Trumpa," dodal Daniel Prokop.
