Tisíce lidí vyrazily druhý večer po sobě do ulic amerických měst vyjádřit svou nespokojenost, až zděšení nad vítězstvím Donalda Trumpa v úterních prezidentských volbách. Ohniskem protestů se stal stát Oregon na západním pobřeží USA, kde museli policisté zasahovat proti davu násilníků a několik lidí zadrželi. Vesměs nenásilné demonstrace se odehrály v New Yorku a Kalifornii. Trump protesty označil za neférové.

V největším oregonském městě Portlandu v noci pochodovaly asi čtyři tisíce lidí skandujících hesla proti nově zvolenému prezidentovi. Dav rozbíjel výlohy, odpaloval petardy a zapaloval kontejnery s odpadky. Nejútočnější část demonstrantů napadla kamením policisty, kteří se pokoušeli násilníky zatlačit. Strážci pořádku použili ohlušující granáty a slzný plyn a několik lidí zadrželi.

V New Yorku se stovky lidí opět sešly před Trumpovým mrakodrapem Trump Tower na Páté avenue. Křičeli protitrumpovské slogany a v rukou měli transparenty s hesly vyjadřujícími hněv nad osobou příštího prezidenta. "Jde o klimatickou změnu, dohodu s Íránem. Jde o práva homosexuálů, masové deportace. Ať se na to díváte, odkud chcete, ten chlap to od začátku do konce vidí všechno špatně," řekl agentuře AP jeden z demonstrantů David Thomas.

Na druhém konci USA, v San Francisku, stovky lidí křičely "není to můj prezident" a vyzývaly newyorského miliardáře k rezignaci na funkci, do níž byl zvolen.

Protestující v Minneapolisu a Portlandu krátce přiměli úřady k uzavření několika klíčových dopravních tepen. Další stovky lidí vyrazily k pochodům ve Filadelfii, Louisvillu či Baltimoru.

Trump se k výrazům odporu vůči své osobě vyjádřil na Twitteru. "Proběhla velmi otevřená a úspěšná volba prezidenta. Teď profesionální protestující, podněcováni médii, protestují. Velmi neférové!" napsal muž, který volby ještě krátce před zveřejněním výsledků označoval za zmanipulované a varoval, že nemusí v případě své porážky výsledky ihned uznat.

Rusko neočekává zrušení západních sankcí

Moskva i přes vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách neočekává, že Západ odvolá své sankce, které na Rusko uvalil kvůli jeho počínání na Ukrajině. Při návštěvě Palestiny to v pátek prohlásil ruský premiér Dmitrij Medveděv. Trump se během kampaně několikrát pochvalně vyjádřil o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, který na oplátku řekl, že je připraven s budoucí hlavou USA spolupracovat na zlepšení vzájemných pošramocených vztahů.

Vztahy Washingtonu a Moskvy se zhoršily po ruské anexi Krymu a k dalšímu vyhrocení došlo kvůli intenzivním bojovým operacím ruské armády na podporu syrského prezidenta Bašára Asada. Trump v průběhu kampaně zpochybňoval současnou americkou zahraniční politiku a prohlásil, že USA by měly uznat anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou a silnější spolupráci v boji proti IS.

Možné sbližování Ruska a USA vyvolává obavy na Ukrajině, která dosud na podporu Washingtonu spoléhala. Ukrajinský prezident Petro Porošenko by podle informací Reuters rád počátkem příštího roku navštívil Washington, aby zde o další spoluprací jednal.

Juncker považuje Trumpa za hrozbu

Zvolení republikána Donalda Trumpa prezidentem Spojených států představuje hrozbu pro vztahy mezi Evropou a Amerikou. V pátek to v debatě se studenty v Lucemburku prohlásil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, napsala agentura Reuters.

"Budeme muset zvoleného prezidenta naučit, co to Evropa je a jak funguje," řekl Juncker s tím, že Američané obvykle o Evropu nejeví žádný zájem. "Myslím, že ztratíme dva roky, než Trump podnikne poznávací zájezd po světě, který nezná," dodal s tím, že názory vítěze prezidentských voleb na světový obchod, klimatickou politiku či bezpečnost Západu vyvolávají pochybnosti.

Reuters poznamenal, že Junckerův komentář na adresu Trumpa je v ostrém kontrastu s diplomatickými reakcemi ostatních evropských představitelů, kteří většinou prohlásili, že se na spolupráci s novým šéfem Bílého domu těší.

Trump zváží ponechání některých částí "Obamacare"

Budoucí americký prezident Donald Trump zváží ponechání některých částí Obamovy zdravotní reformy, vůči které měl výhrady. Uvedl to ve svém prvním rozhovoru od voleb, který poskytl listu The Wall Street Journal. Během kampaně přitom prohlašoval, že chce takzvanou Obamacare zrušit.

Důvodem pro změnu postoje byla podle něj čtvrteční schůzka se současným prezidentem Barackem Obamou v Bílém domě. Obama prý v debatě zmínil oblasti, které by bylo třeba zachovat. "Řekl jsem mu, že se na jeho návrhy podívám a z úcty to udělám," řekl Trump.

Obamacare byla jednou z programových priorit Obamova prvního funkčního období. Zákon k této reformě schválil Kongres přes silný odpor republikánů v roce 2010. Současný prezident její potřebnost odůvodňoval snahou zpřístupnit zdravotní péči Američanům bez zdravotního pojištění a potřebou zkrotit prudce rostoucí náklady na zdravotnictví.