Při současném kole rozhovorů o sjednocení Kypru se nepodařilo dosáhnout dohody. Oznámila to OSN. Podle agentury AP to maří naději na možnost úspěšného dokončení rozhovorů, které trvají 18 měsíců a v nichž jde o vyřešení letitého problému Kypru.

Po prvním kole této fáze rozhovorů, které se konalo od 7. do 11. listopadu, OSN tvrdila, že dohoda je na dosah. Současné kolo začalo opět pod záštitou OSN v neděli ve Švýcarsku za účasti kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise, který zastupoval řeckou většinu, a severokyperského vůdce Mustafy Akinciho, který reprezentuje menšinové Turky.

Na konci jednání by měl vzniknout federální stát dvou rovnoprávných entit. Výsledky rozhovorů mají v obou částech ostrova ještě projít referendem.

Mluvčí kyperské vlády v pondělí řekl, že rozhovory o tom, jak velké území budou v rámci federativního uspořádání kontrolovat turečtí a řečtí Kypřané, nebyly úspěšné. "Není to dobré pro nikoho. S tímto výsledkem nejsme spokojeni," sdělil. Rozhovory podle něj skončily krátce po pondělní půlnoci.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Podle OSN se Anastasiadis s Akincim nedokázali shodnout v územních otázkách. "Obě strany se rozhodly vrátit se na Kypr a zvážit další kroky," stojí v prohlášení OSN.

Kypr je rozdělený na řeckou a tureckou část od roku 1974, kdy se kyperští řečtí nacionalisté pokusili o vojenský převrat, jehož cílem bylo připojení ostrova k Řecku. Turecko následně okupovalo severní část středomořského ostrova a turečtí Kypřané vyhlásili Severokyperskou tureckou republiku, kterou však uznává pouze Ankara. Na jejím území je nyní asi 35 tisíc tureckých vojáků.

Jižní část ostrova je od roku 2004 členem EU a případné členství turecké části Kypru v EU vyvolává obavy evropských diplomatů, protože Ankara by mohla získat prostřednictvím turecké části Kypru vliv na rozhodování Bruselu.

Související