Turecké úřady v úterý vydaly zatykač na desítky osob včetně spolupředsedy kurdské Strany demokratické unie (PYD), která zastupuje zájmy syrských Kurdů. Turecko ji považuje za teroristickou organizaci, Spojené státy naopak za spojence v boji proti hnutí Islámský stát (IS). Úřady zatykače vydaly v rámci vyšetřování pumového atentátu ze 17. února v Ankaře, oznámila agentura Anadolu.

Češi zadržení v Turecku jsou ve vazbě. Byli obviněni z poskytování zbraní kurdským milicím a čeká je soud - čtěte ZDE

Tehdejší atentát si vyžádal 29 mrtvých a na 60 zraněných. Turecká vláda hned po atentátu uvedla, že útočník byl napojen na PYD a že útok naplánovala turecká Strana kurdských pracujících (PKK). Strana PYD i její ozbrojené křídlo YPG vinu popřely, k útoku se přihlásilo uskupení TAK, jež vzniklo z radikální odnože PKK. Tu Ankara považuje také za teroristickou. Kurdské milice přitom západní spojenci přes kritiku Turecka zahrnuli do koalice proti IS.

Turecká justice vyzvala k zatčení celkem 48 přívrženců a vedoucích představitelů PYD, YPG a PKK. Je mezi nimi i spolupředseda PYD Sálih Muslim. Obvinění kurdští lídři a velitelé ale podle provládní agentury Anadolu žijí často v exilu někde v Evropě nebo v Iráku.

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

Postoj ke kurdským milicím YPG vytváří napětí mezi členy NATO, jako je Turecko a Spojené státy. Washington považuje ozbrojence YPG za účinnou sílu proti džihádistům v Sýrii. Ankara ale příslušníky těchto milicí označuje za teroristy a trvá na tom, že s nimi nelze spolupracovat. Pozice YPG proto Ankara bombarduje. Turecko se obává, že by se na jeho hranici se Sýrií mohla vytvořit autonomní kurdská oblast.

Za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku bojuje s tureckou vládou od roku 1984 hlavně PKK. Boje, při kterých už zahynulo více než 45 tisíc lidí, se soustřeďují na jihovýchodě Turecka, obývaném převážně etnickými Kurdy. Milice syrských Kurdů YPG jsou aktivní od roku 2011, kdy v Sýrii vypukla občanská válka.