Evropský parlament ve středu na svém plenárním zasedání ve Štrasburku podle očekávání v prvním čtení schválil plán zavést do roku 2030 přísnější národní limity pro hlavní látky znečišťující ovzduší.

Limity by v budoucí směrnici mohly omezit zdravotní dopady znečištění na obyvatele do roku 2030 až o polovinu, uvedla poslankyně Julie Girlingová, která návrh připravila.

Limity se týkají emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, nemetanových těkavých organických látek, amoniaku a prachových částic do velikosti 2,5 mikrometru. Jejich hlavním zdrojem je doprava, vytápění, průmysl a zemědělství.

Podle odhadů Evropské komise způsobila špatná kvalita ovzduší v EU v roce 2010 asi 400 000 předčasných úmrtí. Výsledná dohoda je kompromisem mezi původním, přísnějším postojem Evropského parlamentu a mírnějším postojem členských států v Radě EU.

"Dosažený kompromis přispěje k výraznému zvýšení kvality ovzduší, a tedy kvality života lidí, aniž by přitom znamenal nadměrnou zátěž pro průmysl. Velký kus práce při snižování emisí budou muset odvést zejména Polsko, Maďarsko a Rumunsko, které se dohodě bránily a trvaly na výrazně měkčích emisních cílech," uvedli čeští europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09/Stan) a Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).

Z celoevropské dohody budou mít podle nich prospěch obyvatelé některých českých příhraničních regionů, kteří jsou nyní vystaveni nadměrnému znečištění například z Polska.

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) ale považuje jednání o nové směrnici za promarněnou šanci.

"Finální text je pouhým stínem původně schváleného ambiciózního znění," řekla Konečná při středeční parlamentní debatě. Dodala, že vyšší závazek týkající se snížení zdravotní zátěže způsobené lidem znečištěním ovzduší by mohl zachránit další lidské životy. Dalším zbytečným ústupkem radě je podle ní vyškrtnutí regulace metanu a mědi.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Poslanci také připomněli, že znečištění má rovněž obrovské ekonomické dopady.

Škody, které ročně způsobí, se pohybují mezi 330 a 940 miliardami eur ročně. V této částce jsou zahrnuty například i výdaje na zdravotní péči.

Související