Kuba vyhlásila devítidenní státní smutek kvůli úmrtí někdejšího vůdce kubánských komunistů a prezidenta Fidela Castra, který zemřel v noci na sobotu. Jeho pohřeb se uskuteční 4. prosince. Záhy po zveřejnění informace o Castrově smrti začaly na Kubu směřovat kondolence z celého světa. 

Mezi prvními, kdo se ke Castrovu úmrtí vyjádřili, byl levicový venezuelský prezident Nicolás Maduro, který vyzval všechny světové revolucionáře, aby "pokračovali v odkazu" otce kubánské revoluce.

Podle indického premiéra Nárendry Módího také Indie "oplakává ztrátu velkého přítele". Ministerský předseda charakterizoval Castra jako jednu z nejkultovnějších osobností 20. století. 

Ruský prezident Vladimir Putin označil zesnulého za upřímného a spolehlivého přítele Ruska a jeho jméno za symbol celé epochy v moderních světových dějinách. Poctu zesnulému vzdal i bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov. 

"Soudruh Castro bude žít věčně," uvedl čínský prezident Si Ťin-pching a dodal, že v kubánském státníkovi ztratil čínský lid dobrého soudruha.

Barack Obama v reakci na smrt někdejšího kubánského vůdce Fidela Castra nabídl kubánskému lidu "přátelskou ruku". Obrovský Castrův vliv na lidi i na okolní svět bude podle amerického prezidenta soudit historie. 

Nově zvolený prezident Trump smrt Castra bez dalšího komentáře konstatoval na Twitteru, později vydal prohlášení, ve kterém se uvádí, že zesnulý vůdce byl brutální diktátor, který téměř šest desítek let utlačoval svůj vlastní lid na totalitním ostrově. "Naše administrativa udělá vše, co bude moci, aby zajistila, že kubánský lid bude konečně moci nastoupit svou cestu směrem k prosperitě a ke svobodě," uvedl Trump v prohlášení.

Až do věčného vítězství

Britský ministr zahraničí Boris Johnson řekl, že smrt Fidela Castra znamená "konec jedné éry pro Kubu, ale začátek nové éry pro kubánský lid". Castrovo vedení kubánské revoluce v roce 1959 "z něj učinilo historickou, byť kontroverzní postavu", uvedl Johnson v prohlášení a dodal, že Británie bude nadále spolupracovat s Kubou v celé škále oblastí včetně lidských práv.

Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda zosobňoval Castro "kubánskou revoluci se všemi nadějemi, které vyvolala, i se všemi zklamáními, jež přinesla". Castro za studené války dokázal pro Kubánce ztělesňovat hrdost nad odmítnutím cizí nadvlády, uvedl francouzský prezident. Zároveň prohlásil, že americké embargo proti Kubě by mělo být "definitivně zrušeno". 

"Kuba nikdy nikoho neohrožovala, jen chtěla žít vlastním životem. Mnozí ji za tuto odvahu nenáviděli," uvedl slovenský premiér Robert Fico, který zřejmě nikdy neslyšel o masivním vojenském zasahování "Ostrova svobody" do "národněosvobozovacích bojů" i do občanských válek v Africe, o roli v kubánské raketové krizi nemluvě.

Jaké je dědictví Fidela Castra? Z Kuby je jen jeden z mnoha chudých států, kde vládne bezbarvý autoritářský režim - čtěte ZDE

Za smutnou zprávu označil informaci o smrti bývalého kubánského vůdce Fidela Castra papež František, který dodal, že se bude modlit za jeho klidné spočinutí. Upřímnou soustrast papež vyslovil ve španělsky proneseném vzkazu adresovaném Fidelovu bratrovi a současnému nejvyššímu kubánskému představiteli Raúlu Castrovi. 

Řecký levicový premiér Alexis Tsipras na Twitteru napsal: "Sbohem, comandante. Až do věčného vítězství lidu."

Zaorálek Castrovi nezapomene souhlas se sovětskou okupací 

K úmrtí Fidela Castra se vyjádřili také čeští státníci. "Fidel Castro nejdřív jako revolucionář ztělesňoval v lidech velké naděje, postupně se z něj ale stal diktátor," myslí si český premiér Bohuslav Sobotka. Castrův život byl hodně složitý a hodně bouřlivý, uvedl premiér. "Na druhou stranu byl do značné míry nezávislý z hlediska svého jednání a svého rozhodování," dodal.

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek připomněl Castrův postoj k sovětské invazi do Československa v roce 1968. "Možná někdy Fidel Castro bojoval za svobodu. Ale já jsem nikdy nemohl zapomenout, že když jsme my v roce 1968 také bojovali za kus svobody, tak Fidel Castro podpořil Sovětský svaz a invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa," sdělil Zaorálek. 

Dodal, že Castrovy sliby demokratických reforem skončily pronásledováním opozice, cenzurou tisku a zákazem emigrace. "To vše jsme poznali sami doma velmi dobře. Proto pro nás asi jeho postava není romantickou legendou," řekl Zaorálek.

Bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg soudí, že Castrova smrt může vést k omezenému uvolnění, protože jeho bratr Raúl se už nebude muset ohlížet na to, co by jeho činům řekl Fidel. Raúl Castro bude podle jeho názoru větší pragmatik a bude ustupovat například kvůli hospodářské situaci.

Předseda KSČM Vojtěch Filip v tiskovém prohlášení označil Fidela Castra za "bojovníka za svobodu kubánského lidu". Vyjádřil soustrast Castrově rodině a rovněž "kubánskému lidu a všem, kdo na odkaz Fidela Castra nikdy nezapomenou".

Česká republika, potažmo Československo mělo s Kubou diplomatické styky od roku 1927. Po kubánské revoluci v roce 1959 se Kuba stala spojencem východního bloku a obě země pojily dobré politické i obchodní vztahy, jejichž výhodnost však byla sporná. Kuba má vůči Česku dodnes nesplacený několikamiliardový dluh.

Kubánský vůdce Fidel Castro byl na oficiální návštěvě Československa v roce 1972. Jeho tehdejší cesta měla pomoci k "utužení vzájemných vztahů". Kubánský diktátor při své návštěvě mimo jiné obdržel čestný doktorát Univerzity Karlovy a Řád bílého lva I. třídy. 

Po pádu komunismu Československo vyslovilo na jaře roku 1990 nesouhlas s režimem na Kubě, což Castro označil za "odporný a hanebný" postoj. V roce 1993 bylo české zastoupení na Kubě sníženo na úroveň chargé d'affaires. Od ledna 2000 platí mezi zeměmi oboustranná vízová povinnost. 

Výraznější diplomatický konflikt mezi ČR a Kubou nastal v lednu 2001, kdy kubánské úřady zadržely poslance Ivana Pilipa a někdejšího studentského vůdce z listopadu 1989 Jana Bubeníka, oficiálně kvůli "narušení pobytového režimu". Oba strávili ve vězení téměř čtyři týdny a na Kubu jednat s Fidelem Castrem přijel i tehdejší předseda Senátu Petr Pithart.

Fidel umřel? To nemůže být pravda

Obyvatelé kubánského hlavního města na zprávu o smrti Fidela Castra reagují se smutkem. "Jsem z toho hodně rozrušená. Bez ohledu na cokoliv byl veřejnou osobností, kterou celý svět respektoval a miloval," citoval Reuters studentku z Havany Sariel Valdespinovou. Patnáctiletý Carlos Rodríguez byl v havanské čtvrti Miramar, když se dozvěděl o Castrově úmrtí. "Fidel? Fidel?" prohlásil a nevěřícně se udeřil do čela. "To jsem tedy nečekal. Vždycky jsme si mysleli, že bude žít navždy. To nemůže být pravda."

Ne všichni mladí lidé přímo na Kubě ovšem reagovali na zprávu o smrti Fidela jednoznačně se smutkem. Někteří věří, že jejich země teď na tom bude líp, bude svobodnější, píše v reportáži z Havany deník New York Times. Podle tamní blogerky Elaine Díazové je to pochopitelné. "Castro se už tak dlouho držel mimo pozornost veřejnosti, že mladí Kubánci měli jen malou možnost ho osobně zaznamenat – a jak se zdá, nijak se s ním neztotožňují," myslí si Díazová. 

"Generace mých prarodičů, které přinesl velké změny, to bude hodně silně prožívat," prohlásila jednatřicetiletá Díazová. "Také v generaci mých rodičů je ještě spousta loajality. Ale v mojí generaci už je to více rozpolcené. A reakcí značné části mládeže bude jen apatie," dodala.

Během devítidenního smutku budou vlajky na Kubě na půl žerdi a omezí se veřejné oslavy. Místo nich se uskuteční pietní shromáždění, při kterých budou mít občané možnost přísahat věrnost vůdci revoluce.

V americkém Miami – domově početné kubánské exulantské komunity – naopak lidé slaví. Dav mávající kubánskými vlajkami tančí, jásá a buší do pánví a kastrolů, napsala agentura Reuters. Kubánci se scházejí v restauracích a na mnoha veřejných místech, sdělil BBC Luis Fajardo z Miami.

"Valná většina americké kubánské komunity je velmi ostře vyhraněná proti Fidelovi i Raúlovi Castrovým. Když se v 90. letech minulého století zhroutil Sovětský svaz, zažívali Kubánci obrovské těžkosti. Mnoho lidí teď říká, že když je Fidel Castro mrtvý, mohla by Kuba zažít změny, po jakých volali," dodal.

Ileana Rosová-Lehtinenová, první Američanka kubánského původu zvolená do amerického Kongresu, označila Castra za "tyrana a zločince" a jeho smrt uvítala jako "příležitost usilovat o Kubu, která bude svobodná, demokratická a prosperující".

 

Související