V neděli si Rakušané zopakují druhé kolo prezidentských voleb z letošního května, jehož výsledek zrušil soud kvůli chybám při sčítání hlasů. Výzkumníci v těsném souboji odmítají tipovat vítěze, ale pokud teď nad "zrušeným" květnovým vítězem Alexanderem Van der Bellenem (Zelení) vyhraje Norbert Hofer ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ, Svobodní), tak se poprvé po druhé světové válce stane hlavou západoevropského státu odpůrce Evropské unie.

Sloganem FPÖ je "Rakousko především", strana svým voličům slibuje zlepšení vztahů s Ruskem a flirtuje s öxitem, tedy vystoupením Rakouska z EU v případě další integrace. Vysvětlení úspěchů populistické strany leží například v takřka liduprázdných ulicích vídeňského sídliště Hasenleiten, na které kolem čtvrté hodiny odpoledne právě začíná padat soumrak.

Máme se dobře, ale...

Tou dobou devadesátiletý Anton Strobl, kterému všichni hádají aspoň o deset let méně, se svojí sedmasedmdesátiletou manželkou Ritou končí každodenní procházku sídlištěm. "Ale máme se tady všichni dobře. Nic se v posledních letech nezhoršilo," říká paní Rita, která dříve pracovala jako telefonistka a v Hasenleitenu žije skoro půl století.

Tomu ostatně odpovídá pohled do okolí. Sídliště tvoří dvoupatrové, pískově a oranžově natřené domy s více než tisícovkou bytů, které radnice postavila na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století a v minulých letech je renovovala. Na prostorných dvorech a mezi řadami domů je spoustu zeleně, včetně malých zahrádek s instalovanými grily a nachystanými adventními ozdobami. Je tu čisto, klid, po setmění bezpečno. A přesto jedna věc nehraje: volební výsledky.

Obyvatelé sídliště Hasenleiten odjakživa volili sociální demokracii, která zdejší domy postavila a za nízký peníz je pronajala. V loňských městských volbách tu však získali skoro polovinu hlasů Svobodní a v květnovém druhém kole prezidentských voleb zde Norbert Hofer triumfoval se 70 procenty hlasů. Hasenleiten proto můžeme pozorovat jako laboratoř trendu, který hýbe naším celým západním světem.

"Že pro nás město hodně dělá, to lidé nějak nevnímají. Stejně jsou nespokojení," tvrdí paní Rita Strobl. Ona sama spokojená je a také, jak říká, jako jedna z mála v okruhu svých známých zůstala sociální demokracii věrná, většina přátel a sousedů se rozhodla k revoltě. Od zavedené, proevropské levice na stará kolena přešli do tábora FPÖ, kterou politologové označují za radikální a populistickou.

"Důvod je jednoznačný: cizinci. Lidé se tady mezi sebou o nich pořád baví," říká paní Rita. O přepadeních, o nichž se dočetli v bulváru. O dávkách, které uprchlíci dostávají od státu. A o zkušenostech z každodenního života, které zdejší vnímají jako vtíravou nepříjemnost. "Imigranti mluví hlasitěji, mívají častěji návštěvy, no a když takových rodin ve vašem domě bydlí víc, tak to může být nepříjemné. Chovají se prostě jinak než Vídeňáci," vysvětluje paní Rita. S manželem v létě chodí do nedalekého Herderova parku, kam ale další starousedlíci přestali chodit.

"Na desítku přistěhovalců je tam obvykle jeden místní. Často jsme jediní Rakušané. Nikdo nás neomezuje, je bezpečno, ale ostatním vadilo, že tam příliš mnoho tureckých rodin posedává na trávě a jejich děti si hodně nahlas hrají." 

Do toho je nutné přičíst plíživou proměnu hlavní ulice Simmeringu, která vede deset minut chůze odsud. Obchody s botami či s klobouky a výlohy, do kterých byli místní zvyklí se dívat po desítky let, nahradily v posledních letech stánky s kebabem, turecká zlatnictví, turecké pekárny a velké nákupní centrum s prodejnami globálních značek, jejichž móda zdejším starousedlíkům nepadne.

Nerezonují tu jen obavy z mizejícího světa, ale i peníze a pocit spravedlnosti. "Pracovala jsem 40 let jako číšnice v místním podniku, platila jsem daně a mám teď důchod 930 eur. Uprchlíci přijdou a hned dostanou existenční minimum 840 eur. Copak je tohle spravedlivé?" ptá se Jana Grabl (63), podle níž politici "úplně ztratili kontakt s normálními lidmi", takže i ona přešla k populistům a v neděli bude volit Norberta Hofera.

Úplně normální lidé

"Lidé v zahraničí při zprávách o vzestupu Svobodných myslí na fašisty. Ale volí je vlastně takoví úplně normální lidé," říká o pár hodin později novinář Clemens Neuhold z týdeníku Profil při setkání v pivnici Nachtasyl, kterou v osmdesátých letech založili čeští emigranti. "Nepřecházejí k populistům, protože by jim bylo hůře nebo nějak strádali. Vadí jim příliš rychlá imigrace a jejich skepse a zloba mají racionální základ. Situace není černobílá."

Zkoumání imigrace do Rakouska patří k Neuholdovým životním tématům. Jeho manželka je dcerou imigrantů z Nigérie, on každý týden chodí trénovat do čečenského boxerského oddílu. A před časem si vytipoval šikovného afghánského mladíka, který mu nyní v redakci pomáhá a už mu v nejserióznějším rakouském týdeníku vyšlo několik článků – ačkoli do země přišel teprve před dvěma lety.

"Sedmdesát procent vídeňských dětí ve věku do deseti let má aspoň jednoho rodiče imigranta a v desítkách vídeňských škol tvoří muslimové více než polovinu žáků. V přepočtu na obyvatele v Rakousku žije více muslimů než ve Francii a vloni v přepočtu na hlavu přišlo do Rakouska více uprchlíků než do Německa. Navíc méně Syřanů a více Afghánců, kteří se hůře integrují. Tohle je kontext, ve kterém Svobodní posilují," vysvětluje Clemens Neuhold.

"Jsme v jiné situaci než Česko, kde skoro žádní imigranti nejsou. Rakušané byli k uprchlíkům vstřícní a většina pořád chce pomáhat. Ovšem čísla jsou extrémně vysoká a to přináší reálné problémy a otázky."

Neuhold některé vypočítává. Kriminalita nově příchozích není smyšlená – dryáčnický tisk ji sice svým stylem nafukuje, ale zločiny se reálně dějí. Například skupiny Čečenců, kterých tu před více než deseti lety 30 tisíc dostalo azyl (a jejichž integrace se nepovedla), bojují s nově příchozími skupinami Afghánců o kontrolu některých ulic a obchodu s drogami.

Zatím jste si přečetli 40 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.