Až 20 vysokých francouzských činitelů začala vyšetřovat rwandská prokuratura pro podezření z podílu na genocidě, která tímto středoafrickým státem otřásla v roce 1994. Mezi podezřelými by mohl být i někdejší náčelník francouzského generálního štábu a bývalý velitel francouzských vojsk ve Rwandě. Krok patrně znovu zatíží vztahy obou zemí, napsal web RFI. Francouzský parlament v minulosti přímý podíl Francie na genocidě odmítl, připustil ale řadu chyb.

Generální prokurátor Rwandy již požádal Paříž o spolupráci, veřejně ale neupřesnil, které Francouze chce Kigali vyšetřovat.

Rwandská komise zabývající se genocidou nedávno poukázala na bývalého náčelníka generálního štábu francouzské armády Jacquesa Lanxadea. Jako (spolu)odpovědné za masakry komise dále označila například velitele francouzských vojsk ve Rwandě Jeana-Clauda Lafourcadea a podplukovníka Jacquesa Hogarda, který řídil francouzskou vojenskou a humanitární operaci Tyrkys v jihorwandské oblasti Cyangugu.

Rwandský prezident Paul Kagame v dubnu 2014 v předvečer vzpomínek na 20. výročí masakrů odsoudil "přímou roli Belgie a Francie v politické přípravě genocidy" a účast Paříže "na jejím vykonání". Podle hlavy státu francouzští vojáci rozmístění v červnu 1994 na jihu země nebyli pouhými komplici, ale i přímými aktéry masakrů.

Tragédie ve Rwandě bývá označována za poslední genocidu ve 20. století, nejrychlejší genocidu vůbec či za nejhrůznější násilný čin. Vraždění vypuklo z 6. na 7. dubna 1994 a skončilo 18. července téhož roku. Za tuto krátkou dobu zmasakrovali hutuští extremisté na 800 000 menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů a asi 2,7 milionu lidí muselo uprchnout ze svých domovů.

OSN až v roce 1997 potvrdila, že byla předem upozorněna na chystaný masakr, a šéf OSN Kofi Annan, který byl v roce 1994 náměstkem generálního tajemníka OSN pro mírové operace, přiznal, že OSN mohla genocidě zabránit. Prohlásil také, že cítí vinu. Selhání přiznal i bývalý prezident Spojených států Bill Clinton.

Související