Obyvatelé některých oblastí Jižního Súdánu čelí etnickým čistkám a dalším násilnostem. Zemi hrozí genocida podobná masakrům ve Rwandě v roce 1994. Po desetidenní návštěvě nejmladšího státu světa to ve čtvrtek řekla expertka Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) Yasmina Sookaová. Jihosúdánský prezident Salva Kiir obvinění odmítl.
"V některých částech Jižního Súdánu je již v běhu stálý proces etnických čistek za použití hladovění, hromadného znásilňování a pálení vesnic. Všude, kde jsme v tomto státě byli, jsme slyšeli říkat vesničany, že jsou připraveni prolévat krev, aby si vzali zpět svou zemi," uvedla Sookaová, šéfka monitorovacího výboru, který do Jižního Súdánu vyslala UNHRC se sídlem v Ženevě.
"Je připravována půda pro opakování toho, co se stalo ve Rwandě, a mezinárodní společenství má povinnost tomu zabránit," dodala s odkazem na genocidu ve Rwandě, kde v roce 1994 přišlo za 100 dní o život přibližně 800 tisíc lidí.
Kiir během svého pobytu v Johannesburgu tvrzení UNHRC popřel. "Nic takového se v Jižním Súdánu neděje. Nejsou tam etnické čistky," sdělil agentuře Reuters, podle které dalším otázkám zabránila prezidentova ochranka.
Podle tříčlenného monitorovacího výboru musí mezinárodní společenství urychlit rozmístění čtyř tisíc regionálních mírových sil v Jižním Súdánu a podpořit vznik soudu, který dokáže nezávisle a účinně stíhat porušování lidských práv v zemi.
Americký velvyslanec při UNHRC Keith Harper ve středu na zvláštním zasedání rady řekl, že vláda Jižního Súdánu útočí na jihu země na civilisty a chystá v oblasti rozsáhlou ofenzivu.
Jižní Súdán je zmítán etnickým násilím takřka od svého založení v roce 2011. V prosinci 2013 v zemi vypukla občanská válka. V srpnu 2015 znepřátelení politici - Kiir a někdejší viceprezident Riek Machar - dosáhli dohody o příměří, boje v Jižním Súdánu ale pokračují. V důsledku násilností přišly o život už desítky tisíc lidí a více než dva miliony byly nuceny opustit své domovy.
