Ukrajinský parlament ve středu vyzval mezinárodní společenství, aby hladomor z let 1932-33 uznalo za genocidu ukrajinského národa. Komunistickým režimem vyvolaný hladomor podle odhadu historiků způsobil v celém Sovětském svazu smrt až osmi milionů lidí, polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela na Ukrajině.

Diktátor Josif Stalin počátkem 30. let minulého století zastavil zásobování venkova potravinami a nařídil jejich násilné odebírání zemědělcům, aby prosadil politiku násilné kolektivizace a získal prostředky pro úhradu dovozu z Evropy. Hladomor tehdy postihl nejen Ukrajinu, ale v menší míře i Bělorusko, severní Kavkaz, Povolží, jih Uralu, západní Sibiř a Kazachstán.

Vznikl první hraný film o hladomoru na Ukrajině, snímek v USA financuje potomek přeživších - čtěte ZDE

Za akt genocidy už uznalo hladomor na Ukrajině několik států, v Evropě mimo jiné Maďarsko, Polsko nebo pobaltské státy. Česká republika mezi nimi není, v usnesení z listopadu 2007 Poslanecká sněmovna odsoudila hladomor jako dílo "zrůdného totalitního režimu".

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

Rusko se snaží snahy Kyjeva o uznání genocidy zmařit. Moskva kruté následky hladomoru nepopírá, označuje je ale za tragédii celého Sovětského svazu, nikoliv jen Ukrajiny. V Rusku během hladomoru zemřely tři miliony lidí, v Kazachstánu milion.

Kyjevský parlament hladomor za akt genocidy zákonem uznal letos. Loni sněmovna přijala zákon odsuzující totalitní komunistický a nacistický režim a zakazující jeho symboliku. Sovětské symboly se na Ukrajině likvidují včetně soch, památníků a názvů měst a ulic. Komunistická strana byla zakázána.