Rusko utrpělo další výraznou ránu v dopingové aféře svých atletů a některých dalších sportovců. Světová antidopingová agentura (WADA) zveřejnila v pátek plnou verzi svého vyšetřování, které výhrady k ruským funkcionářům a politikům ještě prohlubuje.

Ze zprávy, na níž pracoval kanadský právník Richard McLaren, který se během posledních dvou let podílel na vyšetřování dopingu v Rusku, vyplývá, že od letních olympijských her v Londýně dopovalo během vrcholných soutěží přes 1000 ruských sportovců.

Dopingový systém, řízený Kremlem, měl podle McLarena podobu "institucionálního spiknutí", do kterého byly zapojené i ruské tajné služby. Atleti podle něj nejednali samostatně, ale byli součástí řízeného programu. Doping tak měl podle McLarena "nebývalý rozsah". "Šlo o utajený systém, který se vyvinul do institucionální a řízené strategie získávání medailí," uvádí jeho zpráva.    

Kreml existenci státem podporovaného dopingu popírá. Prezident Vladimir Putin sice propustil náměstka ministra sportu a jeho antidopingového poradce, sám ministr Vitalij Mutko ale naopak povýšil na pozici ruského vicepremiéra.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) i další sportovní instituce ale reagovaly na ruské vyšetřování přísně. Řada ruských atletů dál zůstává vyloučených ze soutěží po celém světě. Ruská národní antidopingová komise (Rusada) přišla o akreditaci a stejně dopadl i Ruský atletický svaz.

Reputaci Ruské národní antidopingové agentury má nyní napravit dvojnásobná olympijská vítězka ve skoku o tyči Jelena Isinbajevová, která byla jmenována do jejího čela.

Isinbajevová nebyla nikdy s dopingem spojována, doplatila ale na sankce Mezinárodního olympijského výboru vůči Rusku a nemohla se zúčastnit letošní olympiády v Riu de Janeiru.

Světovou antidopingovou agenturu ale zpráva o jejím jmenování rozčílila. Jejím představitelům se nelíbí, že s nimi tento krok ruská strana nekonzultovala. Zvlášť v momentně, kdy se nad ní vznášejí natolik závažná podezření.

"WADA očekávala, že s ní budou konzultovány důležité záležitosti, jako jsou podmínky k působení v čele rady a základní struktura agentury, ještě předtím, než bude někdo do těchto funkcí veřejně jmenován. Tak to bylo uvedeno v hlavních požadavcích, které Rusada obdržela v listopadu," uvedla Světová antidopingová agentura v prohlášení.

"Výhrady budeme směrovat rovnou k ruským orgánům, aby zajistily, že budeme moci zřídit řádnou antidopingovou organizaci, která obstojí při mezinárodním dohledu."

Přestože vyšetřování Světové antidopingové agentury zveřejněním plné verze tzv. McLarenovy zprávy v pátek skončilo, Mezinárodní olympijský výbor bude pokračovat ve vlastním šetření.

Celá kauza je totiž podle členů olympijského výboru "útokem na integritu her". Šance ruského sportu na to, že se velmi nepříjemné kauzy brzy zbaví, se proto snižují. MOV vytváří dvě komise, zaměřené především na doping během zimních olympijských her v ruském Soči v roce 2014. Jedna z nich má za úkol prozkoumat vzorky moči a ta druhá má na starosti případné disciplinární řízení.

WADA začala poprvé vyšetřovat doping v Rusku před dvěma lety, když ruská běžkyně Julia Stěpanovová se svým manželem – bývalým zaměstnancem Rusady – veřejně promluvili o dopování ruských sportovců a falšování výsledků testů ve spolupráci s dopingovými komisaři.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Kanadský právník McLaren v té době během šetření pro WADA zjistil, že se na podvodných praktikách podílela i vláda. O tom, že ve skutečnosti Moskva doping přímo organizuje, promluvil bývalý šéf moskevské antidopingové laboratoře Grigorij Rodčenkov.

Vyšlo najevo, že se skandál netýká jen běžců, ale zasáhl do všech sportovních odvětví.

V roce 2014 dopovalo podle statistických údajů WADA celkem téměř 1700 sportovců ze 109 různých zemí. Nejvíce jich bylo právě v Rusku, kde komise přišla zhruba na 150 případů dopingu. A to i přes to, že tamní vláda tyto případy systematicky zatajovala.