Americkou energetickou politiku s lednovým nástupem republikánského prezidenta Donalda Trumpa očividně čeká rozsáhlá reorganizace. Podle agentury Bloomberg to vyplývá z dotazů, které Trumpův tým pro převzetí moci adresoval ministerstvu energetiky.

Dokument, který obsahuje 65 otázek, zjišťuje možnosti zachovat v provozu zastarávající americké jaderné reaktory či se dotazuje na identitu zaměstnanců, kteří sehráli klíčovou roli při prosazování klimatické agendy dosluhujícího prezidenta Baracka Obamy.

Trumpův štáb chce po ministerstvu energetiky jména pracovníků i smluvních firem účastnících se klimatických schůzek OSN a také těch, kteří pomáhali Obamově administrativě sestavit žebříček takzvaných společenských nákladů za emise oxidů uhlíku. Tento žebříček vláda používala k demonstraci výhod nových klimatických pravidel.

Během volební kampaně Trump prohlásil, že zruší vládní regulace a vypoví celosvětovou klimatickou dohodu z Paříže. O dohodě, kterou při dojednání podepsalo přes 190 zemí a která nyní v jednotlivých státech prochází ratifikačním procesem, Trump prohlásil, že škodí americkému průmyslu.

Ze zmíněného dokumentu rovněž vyplývá, že Trump podporuje nukleární energie. Po ministerstvu energetiky mimo jiné chce vědět, zda a jak může pomoci udržet stávající reaktory v chodu, a předejít tak jejich předčasnému odstavení.