Povstalci ve východní části Aleppa ovládají už jen 2,5 kilometru čtverečního města, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Vládní letadla obnovila bombardování, z místa jsou hlášeny také útoky dělostřeleckých jednotek a palba, informovala Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sleduje dění v Sýrii.

Příměří ve městě navzdory původní dohodě neplatí. Syrský prezident Bašár Asad řekl stanici Russia Today, že jeho smyslem bylo zastavit postup vládních jednotek v Aleppu, "udržet tam teroristy a zachránit je".

Z porušování klidu zbraní se vzájemně obviňují režim v Damašku i povstalci. Podle SOHR zemřeli v sektoru povstalců nejméně dva lidé, syrská státní televize informovala o sedmi mrtvých civilistech ve čtvrti Bustán al-Kasr, kterou vláda v pondělí znovu získala.

Bílé přilby, uskupení místních dobrovolníků, hovoří o "mnoha mrtvých a zraněných lidech".

Civilisté se snaží z města dostat pryč, ale často marně. Turecko sice vyjednalo s Ruskem dohodu, která by umožnila evakuovat ozbrojené rebely, jejich rodiny a civilisty. Dosud však evakuace nezačala. Podle posledních informací agentury AFP se o ní ale dál jedná mezi Tureckem na jedné straně a Damaškem, Ruskem a Íránem na straně druhé.

Původně měla evakuace začít ve středu brzy ráno. Na hlavní výjezdové cestě z města čekalo s nastartovanými motory asi dvacet autobusů. Další desítka autokarů stála poblíž, nikdo ale do nich nenastoupil a vozy odjely.

Rebelové z prostojů obvinili íránské milice. Představitelé dvou skupin povstalců a zástupce OSN sdělili Reuters, že Írán si klade nové podmínky pro příměří i evakuační dohodu.

O jednom konkrétním případu píše i turecká tisková agentura Anadolu. Podle ní se zhruba tisíc lidí vydalo v noci z Aleppa na západ do provincie Idlíb. Přes svá kontrolní stanoviště je ale nepustili právě bojovníci íránských Revolučních gard.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že bude o situaci v Aleppu hovořit po telefonu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. "Situace v Aleppu je velmi křehká a komplikovaná," uvedl Erdogan v televizním projevu.

Dobytí Aleppa je podle Rusů už jen otázkou dvou, tří dnů. Je to největší vítězství režimu syrského diktátora Bašára Asada ve více než pět let trvající občanské válce. Zároveň jde o výhru Ruska a Íránu válčících na Asadově straně a o prohru Spojených států, zemí Perského zálivu a Turecka, které podporují povstalce.

Zeman: Asad je menší zlo

Podle českého prezidenta Miloše Zemana bojují proti Asadovu režimu islámští extremisté, nikoliv liberálové. Řekl to podle portugalské tiskové agentury Lusa, zatímco je v Portugalsku na návštěvě.

"Takzvaní syrští liberálové jsou v kancelářích v New Yorku a v Paříži, ale nenalézají se na bojišti. Tam se nachází Islámský stát, Al-Káida a další islámští extremisté," citovala Lusa Zemana.

Český prezident také řekl, že "nikdo nepovažuje Asada za ideálního". "Je ale potřeba vědět, kdo stojí proti němu," dodal s tím, že Asada považuje za menší zlo. 

Budoucnost Sýrie

Pád Aleppa je nevyhnutelný, nejisté jsou však jeho důsledky.

Saúdská Arábie, Katar a další země pravděpodobně zesílí dodávky zbraní a financí skupinám sunnitských islamistických radikálů válčícím proti Asadovi. Státy Perského zálivu budou po dobytí Aleppa ještě víc než nyní považovat válku v Sýrii za součást širšího zápasu o ovládnutí Blízkého východu mezi sunnity, většinovou větví islámu, a menšinovými šíity.

Zatímco v Perském zálivu vládnou sunnité a tvoří většinu i v Turecku, na Asadově straně je šíitský Írán. Právě jeho podpora přispěla k dobytí Aleppa. Asad nemá dostatek vojáků, a tak mu pomáhají íránští poradci a libanonské, afghánské a pákistánské jednotky placené Íránem nebo šíitské irácké milice.

Zatím není jasné, jak zareagují na dobytí Spojené státy americké. Syrský režim naplánoval útok na město na dobu, kdy jsou USA ochromeny tím, že je zvolen nový prezident, ale v úřadu je ještě jeho předchůdce.

Američané také nedokázali vyjednat příměří a pomoc civilistům v Aleppu, což oslabilo jejich vliv a prestiž na Blízkém východě.

Naopak posílil vliv Ruska, Asadova klíčového spojence. Zásah Moskvy loni zachránil Asada před pádem a její letectvo mu pomohlo získat převahu nad rebely.

Nový americký prezident Donald Trump tvrdí, že se s Ruskem dohodne lépe než jeho předchůdce. Zároveň však nedávno schválil americký Kongres zákon dovolující Trumpovi poslat syrským povstalcům zbraně vyrovnávající převahu ruského letectva.

Související