Letos v dubnu si Vladimir Putin sezval čtyři stovky novinářů a blogerů do svého domovského města Petrohrad. Tvářil se odpočatě, žertoval a ochotně odpovídal na otázky. Zhruba po hodině se zvedla ruka jednoho z mladších blogerů s tím, že by ho zajímalo, co si Putin myslí o tzv. Panama Papers. Odkázal při tom na více než jedenáct milionů čerstvě uniklých dokumentů, jež skupina aktivistů získala od panamské firmy Mossack Fonseca a které dokazovaly daňové úniky a další nelegální aktivity řady vlivných lidí po celém světě.

V pondělním Respektu:
OBÁLKOVÝ TEXT: Nápad za všechny peníze – deset příběhů, jak vydělat na geniální myšlence
KOMENTÁŘ: Kam stát nepatří – Politici by měli méně zasahovat do životů lidí, kteří to nepotřebují
REPORTÁŽ: Reportéři Respektu na místech, kde se chrání evropská hranice
KULTURA: Kam míří česká pohádka? Anděl Páně 2 trhá rekordy / nebo České loutky v UNESCO
VELKÁ LITERÁRNÍ PŘÍLOHA: Viktor Šlajchrt, Ivan Landsmann, Petra Tučková, Martin Reiner, Chaim Cigan, Astrid Lindgrenová ad.

Největším objevem přitom bylo, že úzký okruh důvěrníků kolem Putina vyvedl z Ruska přes dvě miliardy dolarů a ukryl je pro něj pod cizími jmény v několika zahraničních bankách. Ruský vůdce se při odkazu na sebe jen suše pousmál. "Jsou za tím americké úřady. Cílem bylo rozšířit nedůvěru k autoritám našeho státu." Prezident věděl, o čem mluví.

V tu chvíli totiž už několik měsíců probíhala v jeho teritoriu příprava na bezprecedentní útok s cílem ovlivnit americké volby. Jak minulý týden oznámila Ústřední zpravodajská služba (CIA), šlo o mnohovrstevnatou tajnou operaci a ve hře nebylo jen zdiskreditovat ke Kremlu kritickou kandidátku Hillary Clinton. Putinem řízená kampaň, jež měla pomoci k triumfu k Rusům vstřícnějšího Donalda Trumpa, sledovala jasný obecnější cíl: oslabit Západ ve prospěch Putinovy říše.

"A to odštěpením klíčových spojenců od Ameriky," citovala televize NBC představitele CIA s tím, že s Trumpem v čele by USA pro další země ztratily pozici důvěryhodného globálního lídra. S podobným zjištěním přišli nyní i Britové a Němci, kteří se obávají, že jsou dalším terčem Ruska. A ohroženo je také Česko, v němž příští rok proběhnou parlamentní a následně i prezidentské volby.

"Nemám důvod nevěřit prezidentu Obamovi, když mluví o tom, že Rusové jejich volby ovlivnili. Naše země může být v budoucnu kolbištěm více tajných služeb. Je zřejmé, že Rusko je nejaktivnější a nejpropracovanější," říká ministr vnitra Milan Chovanec. Zdejší tajné služby již dostaly od Američanů konkrétní poznatky a státní úředníci sepisují plán, jak případný útok odrazit.

Pomalu a potichu

To, co měl v září 2015 na srdci zvláštní agent FBI Adrian Hawkins, bylo docela znepokojující. Již nějakou dobu se zabýval hackerskými průniky a v téhle souvislosti zachytil "podezřelou aktivitu" v ústředí Demokratické strany: alespoň jeden partajní počítačový systém byl napaden hackerem s přezdívkou "Dukes".

S tajemným hackerem se v minulosti setkal opakovaně v souvislosti s jeho snahou nabourat se do systémů Bílého domu, ministerstva zahraničí a vedení armády. Jak později Hawkins zjistil, nejednalo se o jednoho člověka, ale tým více lidí specializujících se na kyberšpionáž s vazbami na ruskou vládu. Agent se pokusil spojit s někým z partajní centrály a telefon mu nakonec zvedl řadový zaměstnanec demokratů Yared Tamene.

Kyberútoky nebyly zrovna jeho koníčkem: zadal si přezdívku "Dukes" do Googlu – a nic z něj nevypadlo. Následně provedl zběžnou kontrolu vytipovaných počítačů – a nic nezjistil. Tím pro něj věc zhasla. Hawkins ho v dalších týdnech sice opakovaně kontaktoval, Tamene však nepřikládal alarmu velkou váhu. Navíc si nebyl jistý, zda na druhém konci linky byl skutečně člověk z FBI.

Nebyl rozhodně jediný, koho varování agentů nechávalo v klidu. Jak minulý týden popsal v rozsáhlé reportáži deník The New York Times, podobně vlažně později reagovali i ostřílení funkcionáři, kteří znali svět ruských tajných služeb a jejich metod zblízka. Místo soustředění se na rizika se věnovali rozbíhající se a v následujících měsících vrcholící prezidentské kampani.

Američtí zpravodajci jsou dnes přesvědčení, že to, co původně vypadalo jako náhodné sbírání špionážních informací, byla ve skutečnosti dobře promyšlená operace. Podobně jako jiný slavný skandál, jenž propukl před čtyřiceti čtyřmi lety v ústředí Demokratické strany a později vešel ve známost jako aféra Watergate. Na jejím startu se vloupali do hlavního sídla demokratů spolupracovníci republikánského prezidenta Richarda Nixona a měli za úkol namontovat dovnitř odposlechy pro získání kompromitujících informací.

Nyní byla ale poprvé v historii USA v hlavní roli cizí velmoc. A zachytit stopy v digitální podobě bylo o dost náročnější. Stohy materiálů, které Rusko díky liknavosti FBI i sekretariátu demokratů získalo, podle mnoha demokratů zásadně přispěly k prohře Hillary Clinton. Jednalo se především o úniky informací, jež ovlivnily veřejnou debatu a rozhodování voličů (zásah do volebních systémů a sčítání hlasů nebyl prokázán).

Známá firma

Od momentu, kdy FBI poprvé demokraty kontaktovala, do chvíle, než se partaj odhodlala k nějaké výraznější obraně, uběhlo sedm měsíců. V mezičase se hackeři zaměřili na další cíle mimo stranické struktury: pronikli do e-mailu šéfa kampaně demokratické kandidátky Johna D. Podesty a do účtů jejích dalších spolupracovníků.

Rusy získané dokumenty se postupně začaly dostávat ven a stále jich přibývalo. Řada amerických médií na tuhle hru, často kvůli výbušnému obsahu, přistoupila. Čtenáři se tak z ukradených e-mailů například dozvěděli, že vedení Demokratické strany v primárkách podporuje Hillary Clinton proti jejímu stranickému protikandidátovi Berniemu Sandersovi. V tu samou chvíli se na různých proruských serverech začaly objevovat články a komentáře, že stranický establishment kolem Clinton intrikuje, ona sama byla líčena jako zkorumpovaná politička.

Ven se dostal i její starší a do té doby interní projev před bankéři, v němž se snažila předvést jako politička vstřícná k Wall Street a volnému obchodu. Díky tomu byla následně kritizována, že straní pouze zájmům bohatých. Nebo že byla liknavá k tomu, že džihádisty podporovaly některé konkrétní státy. Takhle ji ovšem vykresloval i její protikandidát Donald Trump, který se na zjištění hackerů často a s velkou chutí odkazoval. Někdy je zveličoval, jindy překrucoval. Hillary Clinton se postupně dostávala do defenzivy, pořád musela reagovat na nová zjištění a obhajovat se, místo aby vysvětlovala svoji vizi pro Ameriku.

Pokusy ovlivňovat elektronickou cestou dění mimo svoje území nejsou v případě Ruska žádnou novinkou. V roce 1996 Pentagon zaznamenal první rozsáhlejší snahu proniknout do vládních počítačových systémů. A dva roky nato FBI rozkryla stáhnutí citlivých dat z počítačů amerického námořnictva. Dohromady šlo o stovku různých nabourání sítě a získané dokumenty byly – kdyby se poskládaly na sebe – třikrát vyšší než slavný stošedesátidevítimetrový obelisk Washingtonova monumentu.

Takzvaná kompromata patří k osvědčeným způsobům diskreditace a v někdejším Sovětském svazu byla používána již od padesátých let k odstranění oponentů momentálních vládců. Zcela nový rozměr dostala v devadesátých letech, kdy oslabený prezident Boris Jelcin, jemuž klesaly preference, bojoval o udržení se ve funkci. Tehdy nechal založit anonymní webové stránky, kde se šířily lži nebo dehonestující zjištění o jeho protivnících. A i díky tomu, že je začala přebírat spřátelená celostátní média, uspěl. V očích nezkušené ruské veřejnosti byli soupeři beznadějně očerněni a Jelcin v roce 1996 opět zvítězil.

Zatím jste si přečetli 50 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.