Republikánští členové sboru volitelů, kteří budou v pondělí hlasovat o novém prezidentovi USA, mají pramalou chuť dát hlas jinému kandidátovi než Donaldu Trumpovi. Napsala to agentura AP s odvoláním na vlastní průzkum mezi voliteli. V řadách demokratických, ale částečně i republikánských volitelů se v minulých dnech šířily výzvy využít formální volby hlavy státu k poslednímu pokusu zablokovat Trumpovi cestu do Bílého domu.

Volitelský sbor má 538 členů a Trumpovi stačí ke zvolení 270 hlasů. V listopadových volbách si zajistil hlasy 306 volitelů, což mu k převzetí úřadu bohatě stačí. Snahy přesvědčit republikánské volitele, aby hlasovali v rozporu s mandátem a míněním svých voličů, nemají podle AP velký ohlas. Trumpovo zvolení je tedy prakticky jisté.

Platí to přesto, že e-mailové schránky některých volitelů jsou prý přeplněny úpěnlivými prosbami pisatelů o zablokování Trumpova vítězného tažení. "Dopisy jsou to vlastně smutné," řekl AP republikánský volitel Lee Green ze Severní Karolíny. "Ti lidé jsou mimo, věří propagandě. Jsou přesvědčeni, že národ bude řídit temná, zlovolná síla." Volitel Wirt Yerger z Mississippi prý dostal několik tisíc takových mailů. "Všechny jsem je vyhodil," tvrdí.

Jistý Trumpův kritik zaslal republikánskému voliteli Charliemu Buckelsovi balík 50 dokumentů, které prý "nezvratně dokazují" ruské hackerské útoky ve prospěch Trumpa. Důkazy o ruském vlivu na volební proces přitom nepředložily ani americké tajné služby, přestože o vměšování Moskvy nepochybují. Podle agentury Reuters ani nikdy předloženy nebudou, aby rozvědky neprozradily své zdroje a metody práce.

Agentura AP oslovila většinu republikánských volitelů: hlasovat proti Trumpovi byl podle ní rozhodnut jen jeden. Demokratičtí volitelé jsou volebními výsledky zklamáni, ba znechuceni. Ani oni však nevěří v to, že by se podařilo Trumpa zablokovat.

Volitelé jsou většinou dosazováni z řad stranických funkcionářů, u nichž se předpokládá partajní kázeň. Část republikánských volitelů právě z tohoto důvodu zvedne pro Trumpa ruku, i když o něm nemá valné mínění, napsala AP.

Sbor volitelů funguje v USA od roku 1787, kdy vznikl jako kompromis mezi stoupenci přímé a nepřímé prezidentské volby. Volitelé se k hlasování nesjíždějí do Washingtonu, hlasovat budou většinou v metropolích svých domovských států. Doba volebních shromáždění není jednotná, proces začíná v 16 hodin středoevropského času v Marylandu, Indianě, Tennessee a Vermontu, ve 23.00 se volitelé sejdou v Kalifornii a Nevadě, hodinu po půlnoci středoevropského času odvolí na Havajských ostrovech.

Šestého ledna se pak na společné schůzi sejdou obě komory Kongresu, aby pod předsednictvím odcházejícího viceprezidenta Joe Bidena volbu potvrdily. K přísaze bude nová hlava státu přivedena při inauguraci 20. ledna.

Související