Izrael se nepodřídí v pátek přijaté rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která po židovském státu požaduje, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil rezoluci za "neobjektivní a hanebnou". Upozornil, že jeho vláda přijme odvetná opatření v podobě zablokování finančních příspěvků do institucí OSN. Bílý dům odmítl spekulace, že by postoj USA, které Izrael při hlasování v Radě nepodpořily, byl osobním útokem prezidenta Baracka Obamy na Netanjahua. Obamův nástupce Donald Trump varoval, že mírové vyjednávání mezi Izraelci a Palestinci bude kvůli rezoluci mnohem komplikovanější.

Rezoluci v patnáctičlenné Radě bezpečnosti schválilo 14 zemí. Spojené státy se tentokrát hlasování zdržely. Díky nepoužití amerického práva veta tak dokument mohl projít. Dříve blízké vazby Izraele a USA se v posledních letech zhoršily, zvláště kvůli jaderné dohodě světových velmocí s Íránem prosazené právě americkým prezidentem.

Objevily se rovněž spekulace, že mezi Obamou a Netanjahuem panuje osobní nepřátelství. Na dotaz, zda by mohlo jít ze strany USA o určitou mstu, ale prezidentský poradce pro otázky národní bezpečnosti Ben Rhodes uvedl: "Absolutně nikoliv." Washington podle něj židovský stát i nadále podporuje, výstavbu nových osad nicméně kritizuje již dlouhá léta.

Trump, který po Obamovi nastoupí do funkce prezidenta USA v lednu, vyjádřil na Twitteru nad přijetím rezoluce politování. Podle něho jde o velkou porážku pro Izrael. Trump ale zdůraznil zároveň, že se podaří tuto údajnou překážku v blízkovýchodním mírovém procesu nakonec překonat, až sám vstoupí do Bílého domu.

Rezoluce na Izrael naléhá, aby "okamžitě a zcela ukončil veškeré osídlování na okupovaných palestinských územích, včetně východního Jeruzaléma". Výstavba osad podle ní "představuje zjevné porušení mezinárodního práva".

"Izrael odmítá tuto ostudnou protiizraelskou rezoluci OSN a nebude se řídit jejími podmínkami," oznámila kancelář Benjamina Netanjahua. "Rada bezpečnosti nedělá nic pro zastavení masakrování půl milionu lidí v Sýrii a současně se spojí proti jediné skutečné demokracii na Blízkém východě," stojí také v prohlášení Jeruzaléma.

"Rozhodnutí, které bylo přijato, je neobjektivní a ostudné, ale my ho překonáme. Bude to nějakou dobu trvat, ale toto rozhodnutí zvrátíme," reagoval Netanjahu v projevu, který odvysílala izraelská televize.

Netanjahu pověřil ministerstvo zahraničí, aby ukončilo veškerou rozvojovou pomoc, kterou Izrael poskytuje Senegalu. Předseda vlády také nařídil zrušit plánovanou lednovou návštěvu senegalského ministra zahraničí v Izraeli, řekl Netanjahuův mluvčí David Keys.

Izraelského velvyslance v Senegalu premiér povolal ke konzultacím do Jeruzaléma. Stejný krok, kterým se v diplomacii signalizuje nelibost, podnikl Izrael i vůči Novému Zélandu. Tento stát také hlasoval pro rezoluci.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli také zrušil plánovanou návštěvu ukrajinského předsedy vlády Volodymyra Hrojsmana, který měl do Izraele přicestovat příští týden. List Haarec připomněl, že předseda ukrajinské vlády Hrojsman je židovského původu - jeho příbuzní žijí podle deníku v izraelském městě Ašdod. V minulosti Hrojsman působil jako starosta města Vinnycja, kde byl aktivní v místní židovské komunitě, napsal Haarec.

Palestinci rozhodnutí Rady bezpečnosti ihned uvítali. "Jde o vítězství mezinárodního práva, vítězství civilizovaného jazyka a vyjednávání a absolutní odmítnutí extremistických sil v Izraeli," uvedl hlavní palestinský vyjednávač Saíb Irikát. Přijetí rezoluce ocenili i radikálové z palestinského hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy. "Hamás si cení postoje zemí, které v Radě bezpečnosti hlasovaly za právo palestinského lidu žít na jeho území," uvedl mluvčí hnutí s tím, že jde o důležitý vývoj mezinárodní pozice. Zároveň vyzval k dalším podobným akcím, které přispějí k "ukončení okupace".

Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Chtějí proto, aby z Předjordánska, tedy Západního břehu, odešli všichni izraelští vojáci i osadníci. Na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě žije asi půl milionu Židů a zhruba 2,5 milionu Palestinců.

Související