Pražská venkovní galerie Artwall, která se věnuje angažovanému umění, chce svým novým projektem otevřít otázku sexuálního zneužívání v rodině.

Galerie představí sérii objektů, které vznikly dle skutečných předmětů, fotografií a vzpomínek multimediální umělkyně a aktivistky Almy Lily Raynerové.

Zobrazené předměty odkazují na dlouhodobé sexuální zneužívání, které autorka zažívala v dětství. Tento typ osobní zpovědi se v českém veřejném prostoru objevuje poprvé, míní organizátoři výstavy.

Ta se jmenuje Co mi otec strkal do vagíny a začne tento čtvrtek 2. února na zdech pod Letenskými sady na nábřeží kapitána Jaroše a Edvarda Beneše.

V prostoru jiné galerie Tranzitdisplay, jež sídlí v Dittrichově ulici, se pak 8. února uskuteční diskuse věnovaná tématu znásilnění. Jmenuje se Co jsi vlastně čekala a vychází z výzkumu Amnesty International. Podle něj více než tři pětiny české společnosti věří, že v některých případech může za znásilnění částečně i jeho oběť.

Se znásilněním či nějakou formou sexuálního násilí a obtěžování mají údajně zkušenost téměř dvě pětiny populace. Čísla tak podle pořadatelek diskuse ukazují, že "všichni žijeme v kultuře znásilnění", tedy v prostředí, kde jsou běžné názory a chování, které omlouvají a umožňují sexuální násilí.

Násilí je dále zlehčováno v osobních i veřejných debatách tím, že se lidé smějí sexistickým vtipům či dělají z žen i mužů sexuální objekty, tvrdí pořadatelky diskuse. Kultura znásilnění se podle nich netýká jen sexu, lze ji detekovat všude ve společnosti.

Kromě autorky výstavy Almy Lily Raynerové se diskuse zúčastní Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu Akademie věd, Lenka Vochocová z Katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd, Petra Vláčelová ze spolku Persefona a publicistka Apolena Rychlíková.

O vytvoření veřejné platformy, která umožní otevřeně hovořit o sexuálním násilí, usiluje také sama umělkyně Raynerová.

"Kolem sexuálního násilí existuje spousta stereotypů a téma je tabuizováno. Domnívám se, že je nutné celý diskurz zásadně změnit a zasadit téma do širšího společenského kontextu. Je důležité bojovat proti neviditelnosti zneužívaných žen," řekla Raynerová.

Ta pochází z Izraele. Do České republiky se přestěhovala v 19 letech kvůli neúnosné rodinné situaci. Od té doby zde žije trvale. Absolvovala studium na FAMU a studuje na UMPRUM.

V České republice sociální pracovníci každoročně řeší tisíce případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí. V roce 2013 se věnovali 7527 kauzám. Terčem sexuálního zneužívání bylo v tomto roce 157 chlapců a 731 dívek. K prostituci bylo donuceno 17 dětí.