Třetí největší česká společnost má od pátku nové majitele. Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se pod tlakem zpřísněného zákona o střetu zájmů zbavil akcií Agrofertu. Stejně tak už není majitelem holdingu SynBiol, pod který patří jeho zdravotnické nebo realitní investice.

Naplnila se očekávání, že obě skupiny, dohromady více než 280 firem, Babiš převede do svěřenského fondu. Tento krok ministrovi umožňuje, aby si nad převedeným majetkem uchoval nepřímý vliv a v budoucnu se znovu stal plnoprávným vlastníkem svých původních firem.

Jistým překvapením naopak je, že Babiš založil dva svěřenské fondy a Agrofert mezi ně rozdělil. Na jeden fond převedl téměř 90 procent akcií Agrofertu a celý SynBiol. Ve druhém fondu skončily zbylé akcie koncernu. Fondy mají téměř shodný název AB private trust, rozdíl je pouze v následné římské číslici.

Podívejte se, kdo bude nově spravovat Agrofert: 

Infografika

"Systém dvou fondů jsem zvolil jako pojistku a kontrolu, neboť v určitých záležitostech se oba správci budou muset dohodnout na společném postupu," zdůvodnil Babiš v prohlášení. Za správce, tedy hlavní manažery fondů, si zvolil dlouholeté nejbližší spolupracovníky z Agrofertu − Zbyňka Průšu a Alexeje Bílka. "Jsou to lidé, které znám dlouho," řekl o nich Babiš.

Zbyněk Průša je předsedou představenstva Agrofertu. Když se Babiš před více než dvěma lety rozhodl vstoupit se svým hnutím do vlády a musel se kvůli tomu vzdát řídicích funkcí ve svém koncernu, při volbě nástupce podle očekávání ukázal právě na šéfa chemičky Deza z Valašského Meziříčí.

Východomoravskou továrnu na zpracování dehtu Babiš ovládl na konci 90. let a už tehdy postavil do jejího čela Průšu. Seděl mu jeho věcný, pragmatický manažerský přístup a postupně Průšovi svěřil dohled nad celou chemickou divizí. Třiašedesátiletý manažer prý nebyl nadšen, když se Babiš vydal na politickou dráhu. O jeho postavení svědčí také fakt, že si s Babišem tyká a nemá problém mu něco vytknout, například že se dost spálil s výběrem některých lidí. Zároveň vždy zůstal plně loajální a zosobňuje záruku, že chod Agrofertu bude pokračovat v nastaveném režimu.

Alexej Bílek vede právní divizi Agrofertu a má pověst jednoho z nejoddanějších Babišových lidí. Asistoval při všech důležitých krocích během expanze původně chemicko-zemědělské skupiny. Před sametovou revolucí Bílek působil na Vysoké škole politické ÚV KSČ, dříve používal její titul RSDr. Ke komunistům měl blízko i po roce 1989. V devadesátých letech byl členem představenstva společnosti Futura, která vydávala komunistický deník Haló noviny.

Dvaašedesátiletý Bílek není Babišovi k dispozici pouze svými právními radami, spíš celkově dbá na zabezpečení šéfova podnikání a plní roli jakési šedé eminence. Například před deseti lety Bílek pomohl vyřešit problém s lobbistou Jackem Spyrou, který od Babiše požadoval 10 milionů korun "na zajištění beztrestnosti v Polsku". V pozadí byl spor s polským koncernem PKN o privatizaci Unipetrolu. Bílek na Spyru upozornil policii a lobbista později skončil ve vězení.

Kromě správců jmenoval Babiš do každého svěřenského fondu také tříčlennou radu protektorů. V obou radách sedí ministrova družka Monika Babišová a další právník z Agrofertu Václav Knotek. Ten je o generaci mladší než Průša a Bílek, také ale patří do úzkého kruhu "strážců pečeti". Babišovi asistoval například při sporném vyvedení farmy Čapí hnízdo z Agrofertu na anonymního vlastníka. Tříčlenné rady protektorů křížově doplňují Průša a Bílek − každý z nich je tedy v jednom fondu protektorem a ve druhém správcem.

Samotný převod akcií proběhl ve dvou krocích. Babiš nejprve první únorový den založil svěřenské fondy tím, že uzavřel smlouvy o jejich zřízení a nechal u notáře zapsat jejich statuty. Ke stejnému dni také upravil převoditelnost akcií Agrofertu a SynBiolu, aby mohly přejít na fondy. V pátek Babiš, Průša a Bílek podepsali smlouvy o vkladu akcií.

Babišova konstrukce dvou fondů, jejichž správci se navzájem kontrolují, vypadá na první pohled logicky. Některé otázky ale zůstávají nezodpovězené. Například proč šéf ANO podobným způsobem jako Agrofert nerozdělil mezi oba fondy také SynBiol?

Navzdory původním informacím se také do operace s majetkem viditelně nezapojila firma AGABSY, jež nepatří ani do Agrofertu, ani do SynBiolu. Firma vypadala několik let jako mrtvá schránka, krátce před loňskými Vánocemi ale dostala nový, současný název, který evokoval jméno majitele a názvy jeho dvou holdingů. Ve stejné době se změnilo i její představenstvo, které je nyní ve složení Alexej Bílek, Zbyněk Průša a Monika Babišová. Babiš, který zůstává dál jediným akcionářem AGABSY, přes svého mluvčího vzkázal, že firma na svěřenský fond nepřechází a "nemá žádnou činnost".

K majetkové operaci ministra financí přiměla novela zákona o střetu zájmů, přezdívaná lex Babiš. Pokud by se akcií nezbavil do 9. února, jeho firmy by se nesměly účastnit veřejných zakázek a pobírat dotace. Babiš považuje novelu za protiústavní. Zastánce získal v prezidentu Miloši Zemanovi − ten předlohu vetoval a zároveň se chce obrátit na Ústavní soud. Další podnět proti novele, tentokrát od Agrofertu, má směřovat k Evropské komisi.

Babišovy firmy se musely na převod pod svěřenské fondy dlouho připravovat. Ačkoliv Agrofert ani SynBiol neprozradily podrobnosti, podle expertů je zřejmé, že se například nevyhnuly projednání transformace s věřitelskými bankami. Ministr pro Českou televizi řekl, že celá operace ho stála miliony korun. Část z toho bezpochyby směřovala na poplatky za notářské zápisy. Větší díl nákladů ale zřejmě spolkly právní a poradenské služby. Zápisy ve Sbírce listin napovídají, že na přípravě dokumentů spolupracovala pražská advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík.

Ministr sice prohlásil, že nyní už nebude mít ze svých původních firem zisk, současně však potvrdil, že má ve fondech postavení obmyšleného, tedy člověka, kterému náleží plnění. Tato pozice a omezení převoditelnosti akcií také v budoucnosti umožní rychlý návrat firem ze svěřenských fondů do jeho vlastnictví.

Související