Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci loňského roku spořilo 4,536 milionu lidí. Bylo to o 107 tisíc méně než na konci roku 2015. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.

V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, byly čtyři miliony lidí. To bylo o 282 tisíc méně než na konci roku 2015.

Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má dalších 537 tisíc lidí, o 176 tisíc více než předloni v prosinci.

Objem vyplacených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové spoření činil loni 6,828 miliardy korun, o 25 milionů více než předloni. Objem příspěvků účastníků byl 33,7 miliardy korun, o miliardu meziročně více.

Průměrný měsíční příspěvek účastníka stoupl proti konci roku 2015 o 22 korun na 620 korun. V transformovaných fondech vzrostl o 17 korun na 606 korun, v doplňkových fondech o 19 korun na 741 korun. Průměrný měsíční příspěvek státu se zvýšil o tři koruny na 127 korun.

Na konci roku bylo evidováno 1,38 milionu penzijních připojištění, na něž v jeho průběhu aspoň jednou přispěl zaměstnavatel.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.