Nekompromisní postup proti ilegálním imigrantům v USA bylo jedno z klíčových témat loňské předvolební kampaně Donalda Trumpa.

Nejen vůči demokratické kandidátce Hillary Clintonové, ale také ve srovnání s jeho soupeři v republikánských primárkách byly Trumpovy plány mnohem tvrdší. A byl to i jeden z podstatných důvodů, proč Trump volby vyhrál.

Nyní jeho administrativa přistoupila k činům. Nová pravidla pro možné deportace, jež v úterý podepsal ministr pro vnitřní bezpečnost John Kelly, mají potenciálně mnohem širší záběr, než byla dosavadní praxe nejen za Baracka Obamy, ale i za dalších prezidentů.

V USA je v současnosti přes 11 milionů ilegálních imigrantů, většina z nich přichází do země přes jižní hranici s Mexikem. Obama deportace vesměs omezil na ilegální přistěhovalce, kteří spáchali vážnější trestné činy, a na lidi, kteří v USA žili krátce, pár měsíců, nejvýše rok.

Ilegální imigranti v USA

V USA žije 11 milionů nezákonných přistěhovalců, tvoří 3,5 procenta populace.

Většina z nich přišla přes jižní hranici s Mexikem.

Od roku 2007, kdy bylo v USA 12,2 milionu "ilegálů", jejich počet klesá.

Kterým imigrantům hrozí deportace?

◼ Za Obamy:

Pachatelům těžších trestných činů a lidem, kteří v USA předtím pobývali jen několik měsíců, nejvýše rok.

◼ Za Trumpa:

Všem bez rozdílu. Každému, kdo porušil imigrační zákony.

Kdo může být vyhoštěn okamžitě?

◼ Za Obamy:

Člověk, který do USA vstoupil v předchozích čtrnácti dnech a byl zadržen do vzdálenosti 100 mil od hranic.

◼ Za Trumpa:

Každý, kdo přišel v posledních dvou letech a byl zadržen kdekoliv na území USA.

Hraniční zeď s Mexikem

Bílý dům připouští, že mohou být použity i jiné bezpečnostní prvky, různé technologie a materiál. Náklady mají být 20 miliard dolarů.

Podle nových regulí ale musí s možností deportace počítat prakticky všichni, kteří v USA pobývají nezákonně.

Pravidla sice také přednostně míří na pachatele trestných činů, ale zároveň říkají, že už "žádné skupiny či kategorie" nebudou chráněny před vyhoštěním.

Deportace hrozí každému, kdo "porušil imigrační zákony".

Zároveň se rozšiřuje okruh imigrantů, kteří mohou být deportováni ve zrychleném řízení, bez slyšení před soudem. Za Obamy se to týkalo pouze lidí, již přišli do USA v předchozích 14 dnech a byli chyceni do vzdálenosti 100 mil od hranic. Nyní každý, kdo vstoupil do USA nezákonně v posledních dvou letech, může být okamžitě vypovězen.

Je pravděpodobné, že v praxi se pravidla nebudou uplatňovat v jejich plném záběru. Prezident Trump nařídil navýšit stav imigračních úředníků o 10 tisíc osob a pohraniční stráž dostane dalších pět tisíc. Ale ani tak není v personálních a finančních silách úřadů a bezpečnostních složek, aby skutečně plošně stíhaly všechny ilegální imigranty.

Ale už jen hrozba, že vyhoštění se může týkat každého, vyvolala obrovskou nejistotu a strach v imigrantských komunitách po celé Americe. Řada lidí v USA žije a pracuje i desítky let bez toho, že by si legalizovali svůj pobyt. Jejich děti jsou zapsané do škol, oni sami odvádějí daně, mají řidičské průkazy, ale z formálního hlediska žijí ve svém "domově" nezákonně.

Už o uplynulém víkendu, kdy média o nových pravidlech poprvé informovala, se tak proti nim v mnohých místech USA konaly demonstrace. A lze očekávat, že tento odpor ještě zesílí a bude mít i podobu žalob, jež napadnou Trumpovu imigrační politiku.

"Je nezodpovědné jednat s někým, kdo spáchal trestný čin, úplně stejně jako s imigrantkou, matkou dětí," kritizoval nová opatření demokratický senátor Robert Menendez v deníku The Washington Post. Podle senátora je Trumpova imigrační politika "xenofobní a povede k rasovému profilování".

Podle obhájců tvrdšího přístupu nejde o nic jiného než o důsledné uplatňování zákona. "Porušování imigračních zákonů už prostě nebude nějakým druhořadým prohřeškem," citoval list The New York Times Marka Krikoriana, ředitele Centra pro imigrační studia.

Součástí nových opatření je také prezidentem Trumpem už opakovaně avizovaná výstavba "zdi" na hranici s Mexikem. Z textu, který připouští, že mohou být použity i jiné bezpečnostní prvky a různé technologie nebo materiál, je však zřejmé, že nepůjde o jednolitou, pevnou zeď, jak o ní americký prezident dříve mluvil. Výdaje na výstavbu se odhadují na 20 miliard dolarů. O tom, zda a jakým způsobem zeď nakonec zaplatí Mexiko, což dosud Trump tvrdil, materiál nic neříká.