Pokud si Donald Trump ze svého bytu v Trump Tower na Páté avenue v New Yorku dříve objednával pizzu přes ulici, je možné, že mu ji pak doručil ilegální imigrant z Mexika, Guatemaly či San Salvadoru. Pokud pizzu zapil vínem z Kalifornie, je pravděpodobné, že hrozny sklízeli ilegální imigranti. A jestliže se prezident Trump chlubí novým hotelem, který loni v létě otevřel ve Washingtonu, je zdokumentováno, že na stavbě pracovali i přistěhovalci "bez papírů".

Nejen těmto dělníkům, ale potenciálně všem nezákonným přistěhovalcům v USA teď však hrozí deportace. Trumpova administrativa tento týden výrazně přitvrdila pravidla hry. Za Baracka Obamy se deportace omezovaly jen na pachatele vážnějších trestných činů a na lidi, kteří v USA žili krátce, pár měsíců, nejvýše rok. Nyní se hrozba vyhoštění podle Bílého domu vztahuje na kohokoliv, "kdo porušil imigrační zákony".

Tvrdý postoj vůči imigrantům byl jedním z ústředních Trumpových předvolebních slibů. Jeho naplnění teď však může ohrozit jiný z klíčových plánů, díky kterým vyhrál volby. Závazek, že jako prezident Donald Trump výrazně oživí americkou ekonomiku, že zdvojnásobí její růst na tři procenta HDP.

11 milionů

ilegálních imigrantů žije v USA. Osm milionů z nich je zaměstnáno.

17 procent

zaměstnanců v zemědělství tvoří "ilegálové". Ve stavebnictví je to 13 procent.

Podle centrální banky USA jde o velmi odvážný cíl, sama banka předpovídá, že americká ekonomika v příštích letech v průměru poroste tempem 1,8 procenta.

Rovněž předpověď nezávislé rozpočtové kanceláře Kongresu se pohybuje pod hranicí dvou procent.

Někteří ekonomové teď navíc upozorňují, že tažením proti imigrantům si prezident Trump může cestu k avizovanému růstu definitivně uzavřít. Imigranti jsou totiž nepostradatelnou složkou americké pracovní síly a některá odvětví by se bez nich už ani neobešla. V USA v současnosti žije přes 11 milionů ilegálních imigrantů, osm milionů z nich pracuje, což představuje pět procent všech zaměstnaných.

Například v zemědělství ale tito přistěhovalci tvoří 17 procent síly, ve stavebnictví je to 13 procent, v rekreačním byznyse necelých 10 procent. A dále v restauracích, v zahradnických službách, mezi uklízečkami − tam všude dnes obsazují místa, o která už mezi Američany, a to ani mezi těmi chudšími, není zájem.

"Byznys je byznys, ať už jsou to farmáři, nebo stavebnictví, už teď máme problémy s lidskými zdroji," přiznal Bill Wilhelm, prezident kalifornské stavební firmy R.D. Olson Construction v deníku Wall Street Journal, že bez ilegálních imigrantů byl měla jeho firma potíže.

"Připravujeme se, jak nejlépe můžeme," citoval deník Jima Bogarta, ředitele kalifornské společnosti Grower-Shipper Association, která zastupuje producenty zeleniny, hroznů a hub. Asociace po nástupu prezidenta Trumpa sestavila a vydala doporučení, jak se mají producenti a jejich zaměstnanci chovat v případě zátahu imigračních úředníků.

A ani z dlouhodobého výhledu se americká ekonomika, chce-li vůbec růst, podle řady analýz bez přistěhovalců neobejde. Tamní společnost stárne, populační růst (narození minus úmrtí) v současnosti činí pouze 0,4 procenta, což je nejméně od vzniku USA.

"Při zachování trendu ještě spíše klesne k nule, což znamená, že růst úhrnné pracovní síly bude zcela závislý na imigraci," konstatuje komentář listu Wall Street Journal.

Související