Bartlomiejovi Misiewiczovi bude v březnu teprve 27 let, ale už se stal jedním z hrdinů a symbolů polské politiky. S trochou nadsázky se dá říct, že Misiewicz - který nyní stojí v čele politického kabinetu kontroverzního ministra obrany Antoniho Macierewicze - je pro svého šéfa dohromady Forejtem, Mynářem i Ovčáčkem. Také je strašákem vládní strany Právo a spravedlnost.

Mladík, který se od základní školy toužil prosadit v konzervativní straně a získat jakoukoli funkci, už jednou narazil.

Ačkoli nemá žádnou vysokou školu, byl loni jmenován do vrcholového managementu státní Polské zbrojařské skupiny, sdružující největší zbrojovky. Tam po krátké době kvůli reakci médií a opozice skončil. Ministr Antoni Macierewicz, pro kterého Misiewicz pracuje od roku 2007, ho ale brání.

Macierewicz je hlavním představitelem konzervativního křídla strany.

To například zastává názor, že tragédie prezidentského speciálu v roce 2010 u Smolensku, při které zahynul prezident Lech Kaczyński, byla ve skutečnosti ruským atentátem, který se předchozí polská vláda snažila zakrýt.

Macierewiczova pravá ruka

Misiewicz se ve skutečnosti i na Twitteru představuje jako pravá ruka svého šéfa Macierewicze. Nyní "je a zároveň není" šéfem politického kabinetu na ministerstvu obrany, dříve pracoval i jako mluvčí resortu. Po poslední vlně skandálů byl ale oficiálně uklizen do pozadí. Mladík, který chvíli pracoval i v lékárně, se totiž stal postrachem zkušených generálů. Vidí v něm aroganci smíšenou s nezkušeností a nedostatkem vzdělání.

Při návštěvách posádek Misiewicz například vyžadoval vzdávání vojenských poct, na které má nárok jen ministr. Ti velitelé, kteří to chtěli mít u nového ministra dobré, na hru přistoupili.

Týdeník Polityka napsal, že v jedné z posádek ho dokonce čekalo vyřezávané křeslo podobné trůnu.

Proslul také telefonáty ze zadního sedadla služební limuzíny, po kterých byl propuštěn z armády nebo ministerstva ten, kdo se mu zprotivil. Často stačilo, když jen naznačil, že šéf kabinetu nemá dostatečné zkušenosti a vzdělání.

Jako nabubřelý polský šlechtic

Misiewicz se nechává oslovovat "pane ministře" - jak se v Polsku tradičně říká i náměstkům, kterým ale ambiciózní mladík sám není. Svého šéfa i tak zastupuje při mnoha různých příležitostech.

Misiewiczovo chování, které podle kritických hlasů připomíná nabubřelého polského šlechtice z konce 18. století, má zřejmě podíl i na nedávném odchodu skupiny generálů z polské armády. Nejvýše postavených důstojníků se zkušenostmi z mezinárodní spolupráce.

Misiewicze navíc znají už i spojenci v NATO. Byl to právě on, kdo v pozici zmocněnce ministra vedl v prosinci 2015 noční nájezd na vznikající expertní centrum NATO pro otázky kontrašpionáže, které spolu s Poláky založili Slováci.

Nová vláda tehdy chtěla dostat pod kontrolu tajné služby. Po násilném vstupu do budovy nechala uprostřed noci "vyměnit kádry" i klíče.

K nelibosti Kaczyńského

Misiewiczovy skandály přitahují pozornost opozice i médií a začaly vadit už i předsedovi strany Právo a spravedlnost Jaroslawu Kaczyńskému.

Jenže jinak všemocný šéf partaje nemá na Antoniho Macierewicze, který je místopředsedou strany, příliš velkou páku. Macierewicz spolu s Kaczyńským zakládal stranu a má v ní silné postavení i slovo. Své pravé ruky proslulé skandály se podle mnohých hlasů Macierewicz nechce zbavit hlavně proto, aby v očích ostatních nevypadal, že se podřizuje.

"Nejde o Misiewicze a jeho vztah k Macierewiczovi. Na jeho místě může být kdokoli. Jde o to, že ministr bojuje o to, aby si udržel svoji politickou a mocenskou nezávislost. A aby ukázal, že své lidi i přes odpor okolí ochrání a nenechá si diktovat, koho vyhodit a koho ne," vysvětluje pravicový novinář Lukasz Warzecha.

Brání se i sám Misiewicz. Především na svém twitterovém účtu, kde se klíčovým slovem stala "dezinformace".

Podle něj se ho levicově liberální média snaží očernit - přestože pochází z tradiční polské rodiny, byl aktivní v klubech konzervativního listu Gazeta Polska a jako student organizoval setkání právě s Antonim Macierewiczem. Tomu se také nabídl jako asistent.

Dokonce si tento papírový student (zapsaný, ale de facto nestudující) katolické univerzity otce Tadeusze Ryzdyka v Toruni vysloužil samostatný díl v politické parodii "Ucho předsedy", která je v posledních týdnech hitem polského internetu. Kdyby polská armáda nebyla podle kritiků po roce a půl vlády konzervativců v tak špatném stavu, Misiewiczův příběh by mohl být považován jen za veselou historku. Armáda už ale nemá zastání ani u prezidenta Andrzeje Dudy.

Polský prezident má už tradičně silný vliv na armádu a vojáci ho považují za svého patrona. Ministr obrany Antoni Macierewicz ale prezidenta při nedávném setkání s generalitou "podrazil".

Duda vyzval generály na setkání, aby byli upřímní při debatě o stavu ozbrojených sil. Jeden z nich to vzal vážně a ministr Macierewicz ho propustil.

Nemizí ale jen generálové. Podle zprávy ministerstva za loňský rok odešlo z armády na 4500 vojáků, přišlo jich pět tisíc.

Odcházejí i zkušení vojáci z mezinárodní spolupráce, z misí, velmi mnoho poddůstojníků, kteří tradičně tvoří páteř mužstva. Ministerstvo obrany se tento týden pochlubilo, že vyměnilo 90 procent členů generálního štábu.

Byly zrušeny všechny velké tendry na nákup techniky, přestože vojáci potřebují nové vrtulníky či radary.

Taková jiná armáda

Ministr Macierewicz si naopak buduje vlastní, jinou armádu: z dobrovolníků mají vzniknout jednotky teritoriální obrany. S nimi je svázaná jiná historka ministrovy pravé ruky Misiewicze, kterou popsal bulvární deník Fakt.

Misiewicz v druhé polovině ledna v Bialystoku použil vládní limuzínu, aby z hotelu i s ochrankou přejel na oslavu do 350 metrů vzdáleného studentského klubu.

Několikrát naléhal na dýdžeje, aby všem ohlásil, že tu právě je, a pak opakovaně zaplatil panáky všem, kdo byli právě v klubu. Druhý den na oficiálním otevření informačního centra pro nábor do teritoriální obrany se sotva držel na nohou.

Pomalý odchod ze scény

Misiewicz je přes všechny svoje eskapády součástí vyšší politické hry. Nejspíše ho ale čeká pozvolný odchod ze scény.

"Kaczyński si nemůže dovolit, aby ministr obrany zpochybnil jeho postavení v čele strany. To by nastalo, kdyby příliš tlačil na Macierewicze, aby svého chráněnce odvolal. Ministr ale bude i přesto nejspíš nucen postupně ustoupit a odvolat Misiewicze. Konflikt se tak nejspíš vyřeší potichu, aby neoslabil podporu Práva a spravedlnosti," domnívá se Wojciech Szacki, analytik think-tanku Polityka Insight.

Pokud se ovšem mladý talent na skandály nezjeví v nejbližší době na ministerstvu obrany v nějaké nové roli.

Související