Napínání to bylo neskutečně dlouhé. Teprve dvacet minut poté, co měl Space X ohlásit novinku, se objevila první zpráva. A fanoušci kosmonautiky Elonu Muskovi napínání ihned odpustili. Muskovy rakety zamíří k Měsíci a možná ještě dál. V roce 2018 se podle Muska vydají do hlubokého vesmíru dva zákazníci v lodi Dragon.

Dragon využije nové rakety Falcon Heavy, která je vylepšenou raketou Falcon 9 společnosti Space X. Její první start je plánovaný na léto roku 2017. Měla by být schopná na oběžnou dráhu Země vynést až 60 tun nákladu. Na dráhu kolem Měsíce pak 16 tun. Celá vesmírná loď bude zcela autonomní, posádka ale projde tvrdým tréningem, aby byla schopná zasáhnout v případě nouze.

Musk počítá s tím, že mise proběhne po úspěšné dopravě lidské posádky k Mezinárodní vesmírné stanici. K tomu má dojít na začátku příštího roku. "Jde o soukromou misi s platícími zákazníky a již nyní nám poskytli výrazné finanční záruky," uvedl Musk k misi kolem Měsíce. Jejich jména ale uvést podle dohody zatím nemůže.

Mise by měla sestávat z dlouhého letu kolem Měsíce, lidé se tedy dostanou ještě do větších hlubin vesmíru než při misích Apollo. "Pasažéři nejsou naivní a s fyzickou přípravou začnou už letos," uvádí Musk.

Firma tak bude v následujících měsících investovat prostředky do rozvoje komunikace v hlubokém vesmíru. Musk uvádí, že je to stejně nutné pro cesty k Marsu. V letech s lidskou posádkou vidí Musk budoucnost svého byznysu. Již dříve uvedl, že plánuje, že se právě tyto mise stanou významnou částí příjmů firmy. Sám vizionář předpokládá 30procentní podíl.

Musk také na konferenci uvedl, že sice mise kolem Měsíce proběhne, ovšem hlavní slovo má stále NASA. Ne proto, že by let snad měla zarazit, ale pokud by se rozhodla poslat nejdříve pilotovanou misi se svými lidmi na palubě Dragonu, dostane přednost. "NASA má absolutní prioritu," uvedl zakladatel SpaceX.

Cesta by měla trvat týden a posádka lodi by měla urazit od 480 tisíc do 644 tisíc kilometrů, odhaduje Musk. Naposledy se do těchto končin vydalo lidstvo v 70. letech v rámci programu Apollo. První mise proběhla v roce 1969, poslední začátkem prosince roku 1972. Celkem se uskutečnilo 11 pilotovaných misí programu.

Až dosud zůstaly jedinými pilotovanými lety mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Apollo 8 byl první pilotovaný let, který dosáhl oběžné dráhy jiného nebeského tělesa. Let Apolla 17 byl poslední misí na Měsíci a posledním letem mimo nízkou oběžnou dráhu Země. To se příští rok podle slov Muska změní.

V současnosti používá SpaceX rakety Falcon 9, které se umí vrátit zpět na Zemi, dokážou přistát i na plošině plovoucí po vodě. Stejná má být i raketa Falcon Heavy, jde prakticky "jen" o vylepšenou "devítku", přesto mnohem výkonnější. Muskovy vesmírné lety v minulém roce zkomplikoval výbuch jedné z raket Falcon. Letos se však podařilo najít a odstranit chyby a Muskovy lodě znovu vyrazily na oběžnou dráhu.

V minulém roce Elon Musk představil i plán kolonizace Marsu. Pravidelné lety plánuje kolem roku 2030 se systémem ITS. Půjde o rakety poháněné nejnovějšími motory Raptor, už dokonce probíhá jejich testování. Musk i zde sází vše na jednu kartu: možnost násobného využití raket. Tím se sníží náklady na mise do únosných mezí.

Ovšem Musk není jediný, kdo míří do vesmíru. Pokud pomineme státní agentury, je jedním z největších vyzyvatelů Jeff Bezos. Zakladatel Amazonu. 

Loni v září, tedy v době, kdy ve SpaceX řešili problémy s Falconem 9, Bezos oznámil, že do roku 2020 vypustí mohutný, téměř 100 metrů vysoký stroj, který bude přímou konkurencí, byť o něco méně výkonnou, pro Muskův Falcon Heavy.

Jmenovat se má New Glenn po astronautovi Johnu Glennovi, který jako první Američan v roce 1962 doletěl na oběžnou dráhu Země. Glenn se stal legendou, do vesmíru se podíval i ve svých 77 letech na palubě raketoplánu Discovery. Zemřel loni osmého prosince.

Související