Slovní útoky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana mířené proti evropským politikům nabírají obrátky.
 
V úterý Erdogan znovu napadl Nizozemsko, Německo a celou Evropskou unii. A začal vyhrožovat vypovězením nedávné dohody o zadržování běženců.

V úterním televizním vystoupení obvinil turecký prezident Nizozemsko, že stálo za jednou z největších masových vražd v evropské historii od konce druhé světové války.

Tedy za masakrem v bosenské Srebrenici, kde před zraky nizozemských mírových jednotek zavraždili srbští ozbrojenci v červenci 1995 několik tisíc bosenských mužů a chlapců.

"Známe Nizozemsko a Holanďany ze srebrenického masakru. Víme, jak křivý je jejich charakter poté, co zavinili smrt 8000 Bosňáků," prohlásil doslova Erdogan.

Je to nepřijatelné

Nizozemský premiér Rutte jeho slova ostře odmítl jako "naprosto nepřijatelná".

"Erdogan je čím dál hysteričtější, nejen vůči Nizozemí, ale taky Německu. Nesnížíme se na tuto úroveň, přestože čelíme naprosto nesmyslným tvrzením," dodal Rutte.

Vztahy obou zemí se propadly na bod mrazu po víkendu, kdy Nizozemci odmítli do země vpustit ministry turecké vlády, kteří měli před tamními Turky agitovat k účasti v dubnovém referendu.

V něm mají obyvatelé Turecka rozhodnout o rozšíření pravomocí prezidenta Erdogana.

Nizozemsko ale s odkazem na bezpečnostní obavy tyto akce zakázalo. Při následných tureckých protestech v ulicích musela zasahovat nizozemská policie.

Brzy poté začaly nabírat na síle i oficiální protesty tureckých politiků. K prezidentu Erdoganovi se přidali i další.

Mluvčí turecké vlády například pohrozil, že jeho země "přehodnotí" dohodu s EU, na základě které zastavuje běžence ze Sýrie při cestě přes moře do Evropy.

Podle části analytiků může ale Ankara ve skutečnosti spíš využít některých mezer ve smlouvě a pustit některé utečence přes své hranice dál do Evropy. Aby se jí pomstila za kroky nizozemské vlády i některých dalších politiků v EU.

Jde hlavně o turecké referendum

Podle prezidenta Erdogana se evropské vlády staly "rukojmími fašistických a nacistických stran".
Turci žijící v evropských zemích by proto podle něj neměli pro vládní strany hlasovat.

Ve středu se přitom konají parlamentní volby v Nizozemsku. A volit se bude zanedlouho i v Německu, Francii a zřejmě i v Itálii.

Turecký prezident už dříve obvinil Nizozemsko, Německo a vůbec celý Západ z "nacistických tendencí".

Stalo se tak poté, co Nizozemci a Němci zakázali na svém území vystoupení tureckých ministrů. Ti chtěli agitovat u tamních občanů s tureckým občanstvím, aby hlasovali v dubnovém referendu pro změny turecké ústavy.

Pokud by změny prošly, výrazně by posílila moc tureckého prezidenta - tedy v současnosti Erdogana.

V úterý před tím varovala šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová spolu s dalšími politiky. Podle nich pak moc prezidenta nebudou dostatečně vyvažovat ostatní instituce.

Turečtí představitelé na to ale reagovali tak, že obvinili Evropskou unii z dvojího metru při posuzování demokracie a lidských práv. A uvalili na Nizozemsko sankce.

Turecko například zakázalo letounům s nizozemskými diplomaty vstup do svého vzdušného prostoru a přerušilo se zemí diplomatické vztahy na nejvyšší úrovni.

V úterý turecký prezident Erdogan pohrozil Nizozemsku dalšími, ekonomickými sankcemi. Není ale jasné, jakou by měly podobu.

Nizozemsko je největším zahraničním investorem v Turecku a desátým největším odběratelem tureckého zboží. Nizozemský dovoz z Turecka se ale téměř rovná jeho vývozu do Turecka.

Evropský nepřítel

"Erdogan potřebuje nepřítele. Nenašel ho v Turecku, tak ho objevil v Evropě," vysvětlil americkému časopisu Foreign Policy Ozgur Unluhisarcikli, vedoucí think-tanku German Marshall Fund v Ankaře.

Podle průzkumů veřejného mínění je turecká společnost rozdělená v názoru na změny ústavy. Erdogan tak nemá úspěch v dubnovém referendu jistý.

Vytvoření "evropského nepřítele" by mu ale mohlo pomoct mobilizovat voliče.

A přitáhnout i část sekulárních nacionalistů, kteří by jinak byli proti rozšíření moci prezidenta Erdogana, který se opírá o islamistickou Stranu spravedlnosti a rozvoje.

Související