Středeční parlamentní volby v Nizozemsku jasně vyhrála Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která ve 150členném parlamentu bude mít 33 křesel. Vyplývá to z takřka konečných výsledků po sečtení zhruba 95 procent volebních okrsků. Na druhém místě s 20 mandáty skončila nacionalistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která za VVD oproti očekáváním výrazně zaostala. Wilders již Rutteho vítězství uznal.

Krátce před 5:00 SEČ byly spočítány hlasy v 366 z 388 volebních okrsků. Sčítání hlasovacích lístků ve zbývajících okrscích se tak může protáhnout, podle agentury ANP je možné, že na dokončení sčítacího procesu bude nutné vyčkat až do pátku.

VVD si oproti výsledkům voleb z roku 2012 o osm křesel pohoršila, i tak ale zůstává na politicky rozdrobené scéně nejsilnější stranou. Třetí místo připadlo Křesťanskodemokratické výzvě (CDA) a čtvrté Demokratům 66, obě formace získaly po 19 křeslech.

Radikál Wilders

Nizozemsko může být letos první zemí, ve které výrazně uspějí populisté a radikálové. Podobně přitom mohou dopadnout i další klíčové volby: ve Francii a částečně i v Německu. Úspěch populistů by nejspíš zásadně změnil Evropu.

Socialistická strana (SP) a Zelená levice (GL) mají shodně 14 poslanců. Zatímco SP si oproti minulým volbám o jeden mandát pohoršila, ekologická strana se ziskem 10 nových poslanců zaznamenala mimořádný úspěch.

Mezi hlavní poražené patří Strana práce (PvdA), která dosud měla 38 křesel a která se nově bude muset spokojit jen s devíti mandáty. Do parlamentu se dostalo ještě šest dalších stran, které získaly od dvou do pěti křesel.

O účast ve volbách byl tradičně velký zájem. Už průběžně zveřejňované údaje o počtu hlasujících naznačovaly, že k volebním urnám přijde více voličů, než tomu bylo před pěti lety, kdy účast dosáhla 75 procent. Odhad agentury Ipsos uvádí, že nyní hlasovalo 81 procent voličů. Dosud nejvyšší, 88procentní účast byla zaznamenána v roce 1977. Aktuální propočet udává účast 77,7 procenta, tento údaj nicméně není konečný.

Do volební místnosti nezavítal nizozemský král Willem-Alexander. "Král svého práva volit nevyužije, protože je nestranný," uvedl královský dvůr. Totéž platí i pro panovníkovu manželku Máximu a matku a bývalou královnu Beatrix.

Hlasy volební komise sčítají ručně. Návrat k tradičnímu a pomalému způsobu je podle nizozemského ministra vnitra Ronalda Plasterka snahou vyvrátit nejrůznější podezření z manipulací s výsledky v době množících se zpráv o hackerských útocích.

Nizozemské volby jsou první v řadě důležitých hlasování, která mohou v letošním roce výrazným způsobem ovlivnit další podobu evropské politiky. K volbám půjdou také Francouzi a Němci. 

Kurz eura reagoval na odhad výsledků nizozemských voleb posílením. Vůči dolaru stoupl o 1,25 procenta na 1,0735 USD, nejvyšší úroveň od 2. února a navázal na svůj téměř jednoprocentní vzestup po rozhodnutí americké centrální banky.

Související