Už několik let se německá vláda snaží zpoplatnit dálnice. Její záměr se teď ale může znovu posunout, a to až na rok 2020. Tvrdí to německý deník Handelsblatt, který získal vládní dokumenty o zavádění dálničního mýta. Česko a další němečtí sousedé proti zpoplatnění německých dálnic protestují. Tvrdí, že jde o diskriminaci, protože mýto by ve skutečnosti platili jen zahraniční řidiči.

Podle Handelsblattu bude zavedení mýta trvat déle, než se původně předpokládalo. Poplatky za jízdu po dálnici by se navíc neměly týkat jen majitelů aut. Systém prý musí být nastavený tak, "aby umožňoval pozdější rozšíření automatických kontrol, především na minibusy a motorky," cituje Handelsblatt z připravených vládních dokumentů.

Informace hlavního ekonomického deníku v zemi ale německá vláda popřela. Zpráva je podle ministerstva dopravy "zjevně založena na starých dokumentech a není relevantní".

sporné mýto

Poplatky vadí i Němcům

Žalobou kvůli zpoplatnění dálnic hrozí Německu sousedé, odpůrce mají dálniční známky i v samotném Německu.

Názor Rakušanů nebo Čechů, že německý zákon by diskriminoval cizince, podpořili i odborníci dolní komory německého parlamentu.

Analýza jeho vědecké služby tvrdí, že návrh na zavedení mýta diskriminuje řidiče na základě státní příslušnosti. To je v Evropské unii zakázané.

O diskriminaci mluví i řada politiků vládních křesťanských a sociálních demokratů.

Není proto jisté, zda zákon po zářijových volbách projde v parlamentu.

Brusel Němcům ustoupil

Proti německému plánu se nejdřív postavila Evropská komise, která Berlín obvinila z diskriminace cizinců.

Poté, co Němci oproti původní verzi rozšířili nabídku krátkodobých dálničních známek, ale komise
s návrhem zákona souhlasila.

Po kritice ze strany sousedů i řady europoslanců ale prohlásila, že zkoumání německých plánů ještě neuzavřela.

130 eur

tedy 3500 korun má být maximální cena za roční dálniční známku v Německu.

Přesto ale nad budoucností mýta panují pochybnosti.

Zákon čeká na schválení parlamentem, velká část německé politické scény s ním navíc nesouhlasí. Spekuluje se dokonce o tom, že po podzimních volbách bude plán na zpoplatnění dálnic zrušen.

To, že německý plán diskriminuje cizince, tvrdí ve středeční rezoluci také Evropský parlament.

Zákon o mýtném ve vládě prosadila bavorská CSU, sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové. Ministři za CDU i za koaliční so­ciální demokraty s mýtem souhlasili jen neochotně.

Okolní státy pod vedením Rakouska zvažují proti mýtu podat žalobu. Tvrdí, že mýto je diskriminační. Za dálniční známky by v Německu platili jen cizinci, nikoliv němečtí řidiči. Ti by podle návrhu dostali svoji platbu v plné výši zpět díky tomu, že jim stát o stejnou částku sníží silniční daň.

Majitelé těch nejekologičtějších aut na opatření dokonce vydělají, protože se jim silniční daň sníží o víc, než kolik zaplatí za mýtné.

Zástupci Rakouska tvrdí, že jde o diskriminaci cizinců, a čekají, jestli bude zákon skutečně schválen.

Pokud projde, chtějí Němce zažalovat u evropského soudu.

Žalobu by mohlo podpořit i Česko. Na pokyn premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) má nyní ministerstvo dopravy vypracovat analýzu chystaného německého zákona.

"Pokud se potvrdí, že pro Českou republiku vzniknou negativní diskriminační dopady, vláda zváží připojení k připravované žalobě Rakouska na postup Německa," řekl Sobotka.

Desetidenní dálniční známka by měla v Německu stát od 2,50 do 25 eur, tedy zhruba 70 až 680 korun v závislosti na výši emisí auta. Roční známka bude stát maximálně 130 eur, tedy 3500 korun.

Německo protesty sousedů odmítá: "Pro toto rýpání nemám pochopení," řekl nedávno německý ministr dopravy Alexander Dobrindt. Vadí mu, že cizinci v Německu za dálnice neplatí, ale Němci v zahraničí ano. Dálnice zpoplatňují například Češi, Rakušané nebo Francouzi.

Ti namítají, že nemají nic proti platbám za použití německých dálnic, ale jde jim o to, aby Němci nebyli zvýhodněni na úkor cizinců. V zemích, kde mýto funguje, ho musí platit všichni řidiči.

Související