Nizozemci hrají důležité čtvrtfinále a musí v něm vyhrát, říkal před volbami premiér Mark Rutte. A voliči splnili, co si přál: "Ve čtvrtfinále boje proti populismu" v Nizozemsku skutečně zvítězily umírněné politické strany, na prvním místě jeho liberálové. Semifinále podle Rutteho přijde v dubnu a v květnu ve francouzských volbách, finále v září v těch německých.

Podle téměř úplných výsledků zvítězila s jasným náskokem Rutteho liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD). "Dnes v noci to trochu oslavíme," řekl premiér nadšeným příznivcům. "V tento večer Nizozemci, po brexitu a po amerických volbách, řekli "stop" špatnému druhu populismu."

Těžkou porážku utrpěl lídr krajní pravice Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu (PVV). Rutte bude mít v Parlamentu 33 mandátů, Wilders jen 20. Ještě pár týdnů před volbami přitom Wilders podle průzkumů jasně vedl. Pak ale začal ztrácet. "Je to vítězství, ale ne takové, v jaké jsme doufali," komentoval výsledek.

Wilders před volbami prohlašoval, že Nizozemsko potřebuje zásadní změnu: chtěl zavřít všechny mešity a zakázat Korán, vystoupit z Evropské unie i z eurozóny. V předvečer voleb opakoval, že islámský prorok Mohamed byl pedofil. Na voliče ale jeho radikální rétorika nezabrala.

Nizozemské volby politici i analytici napříč Evropou označovali za první souboj mezi populisty a standardními stranami od zvolení amerického prezidenta Donalda Trumpa.

"Wildersův výsledek ukázal, že Nizozemci jsou ve svých postojích poměrně konzistentní. Wilders v posledních deseti letech dostává okolo 20 křesel. Jeho výsledek proto určitě není překvapivý," řekla redakci z Amsterodamu analytička Asociace pro mezinárodní otázky Anna Kuznická. Wilders tedy nedostal žádný "doping" v podobě zvýšené podpory po úspěchu brexitu a Trumpa.

Nadšení z Wildersovy prohry neskrývali politici napříč Evropou. "Nizozemsko, ach Nizozemsko, jsi šampion!" napsal na Twitter šéf kabinetu německé kancléřky Angely Merkelové Peter Altmaier. Podle něj volby ukázaly, že "rozum je silnější než demagogie".

Jen o jediný mandát za Wildersem by měly podle neúplných výsledků skončit Křesťanskodemokratická výzva (CDA) a liberálně levicová strana D66.

Následují socialisté a zelení.

V Nizozemsku platí extrémně poměrný volební systém, takže se do Parlamentu dostane každá strana, která získá zhruba 0,7 procenta hlasů. Nizozemci tak po volbách víckrát zažili velmi těžká jednání o sestavení nové vlády, často trvající několik měsíců.

"K sestavení vládní koalice by teď mohly stačit ,pouze’ čtyři strany," řekla politoložka Kuznická. Upozorňuje, že liberálové premiéra Rutteho a i některé další umírněné strany získaly výrazně víc hlasů, než předpovídaly průzkumy. V současné nizozemské vládě velké koalice sedí jen dvě strany, země ale zažila i koalice mnohem většího počtu politických uskupení. Všechny hlavní strany koalici s Wildersem před volbami vyloučily.

Standardní politici v Evropě by ale po Wildersově prohře neměli propadnout euforii a myslet si, že nápor radikálů odrazili, myslí si socioložka z americké Cornellovy univerzity Mabel Berezinová: "Skutečně klíčové bude až to, jak dopadne snaha Marine Le Penové stát se francouzskou prezidentkou."

V prvním kole prezidentských voleb budou Francouzi hlasovat 23. dubna. Le Penová má podle průzkumů takřka jistý postup do květnového druhého, rozhodujícího kola.

Související