Ruská policie v neděli v centru Moskvy zatkla opozičního vůdce Alexeje Navalného, organizátora nedělních celostátních protestů proti korupci. Zadržen byl krátce po zahájení protestního pochodu Tverskou třídou, který moskevská radnice nepovolila. Podle ministerstva vnitra se do protestního pochodu zapojilo 8000 lidí, novináři nestátních médií odhadli počet demonstrantů na několik desítek tisíc. 

Zatýkání v Moskvě začalo ještě před zahájením pochodu. Prakticky všechny ulice okolo trasy průvodu obsadila policie, stejně jako východy z metra. Policejní autobusy a hlídkové vozy stály na každé křižovatce podél Tverské třídy. Jednotky policistů byly připraveny k zásahu v okolí Kremlu, Rudého náměstí a Velkého divadla. Nad městem kroužily vrtulníky, nasazena byla tajná policie FSB a příslušníci národní gardy. V centru byl podle agentury TASS umístěn "mobilní štáb ministerstva vnitra".

Demonstranti vykřikovali hesla jako "Pryč s Putinem!", "Rusko bez Putina!" a "Putin je zloděj!". Policie napříč zemí zatkla stovky protestujících.

Opoziční vůdce Navalnyj byl podle ruských novinářů po zadržení dopraven na místní oddělení policie k sepsání protokolu o přestupku.  Následně mu moskevský obvodní soud udělil pokutu 20 000 rublů (8700 Kč)  a k tomu ještě 15 dní vězení za organizování masových akcí a narušování veřejného pořádku. Navalnyj na místě oznámil, že se proti rozsudku odvolá. Za údajné pořádání nepovolených akcí je ruský disident odsouzen už podruhé, třetí podobný prohřešek by podle nedávné novely trestního řádu mohl skončit až trestem pětiletého vězení.

Policie popřela, že by proti demonstrantům použila obušky a pepřový sprej, podle svědků ale neuniformované osoby proti demonstrantům zasáhly slzným plynem. Kanceláře Navalného Fondu boje s korupcí obsadila policie. Budova byla evakuována, údajně kvůli anonymní hrozbě pumovým atentátem.

Moskevský protest byl součástí koordinované vlny demonstrací, největší od přelomu let 2011 a 2012, kdy se v Moskvě v protestu proti znovuzvolení Vladimira Putina prezidentem shromáždily desetitisíce lidí. K vlně protestů vyzval nedávno Navalnyj po zveřejnění videa obviňujícího premiéra Dmitrije Medveděva ze zneužití úřadu a obohacování na úkor státu.

Protesty v neděli zasáhly až 80 ruských měst, jen ve 20 z nich byly demonstrace povoleny. V Petrohradě podle stanice Echo Moskvy do ulic vyšlo 20 000 lidí. V Novosibirsku radnice shromáždění zakázala, ale soud zákaz zrušil. V centru města se sešlo podle policie 1500, podle organizátorů 4000 lidí.

V uralském Jekatěrinburgu podpořil protest starosta Jevgenij Rojzman, opoziční politik a člen vedení strany Občanská platforma. Protesty byly hlášeny z Vladivostoku, Tomsku, Pskova, Barnaulu a mnoha dalších měst. Organizátoři demonstrací byli zatýkáni kromě Moskvy i v Petrohradu, Samaře nebo Tambově.

Kreml na protesty zatím nereagoval, během týdne ale připravované akce označil za nezákonnou provokaci.

Místopředseda branného výboru horní komory ruského parlamentu Franc Klincevič v rozhovoru s novináři řekl, že Rusko je svobodná země, kde má každý právo vyslovit svůj názor. "V prohlášeních (demonstrantů) je hodně spravedlivých stížností na adresu vlády. Tak to vždy bylo a bude, měli bychom to hodnotit klidně," řekl senátor. Zároveň upozornil, že v Rusku už fakticky začal volební boj před prezidentskými volbami, které se budou konat příští rok. Navalnyj oznámil, že hodlá kandidovat.

Související