Šestnáct členských zemí Evropské unie má zájem podílet se na vzniku Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Po úterním jednání unijních ministrů spravedlnosti to novinářům řekla eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová. Úřad, který by měl vyšetřovat poškozování finančních zájmů EU, a tedy například i podvody s unijními fondy, vznikne v takzvaném režimu posílené spolupráce některých členských zemí, který stávající evropská pravidla umožňují.

Eurokomisařka by přitom chtěla, aby se počet účastnických zemí přiblížil dvaceti. Věc by podle ní neměla smysl, pokud by se nepřidalo alespoň 15 států. Úřad, který by měl řešit i velké přeshraniční podvody na dani z přidané hodnoty (DPH), by mohl začít existovat v roce 2019 či 2020.

Názory členských zemí se mění

"Já jsem ještě loni touhle dobou věřila tomu, že budeme mít všechny. A pak se to začalo drolit," poznamenala Jourová. Výhrady mají nyní například Švédsko, Nizozemsko či Itálie. Věcí se krátce zabýval březnový summit EU, kde prezidenti a premiéři konstatovali, že se shodu všech států najít nepovedlo, a podle unijních pravidel tak otevřeli cestu nyní počínající diskusi v režimu posílené spolupráce. V justiční oblasti půjde o první podobný postup, který přichází v době, kdy se uvnitř Unie stále intenzivněji diskutuje o více rychlostech integrace evropských zemí.

Návrh, o němž se jedná od roku 2013 a se kterým počítají unijní pravidla od roku 2009, tak nyní budou státy znovu projednávat. Určité úpravy by mohly umožnit například přistoupení Italů, které by podle dobře informovaných činitelů pro práci EPPO bylo zásadním přínosem.

Připojit se ovšem nehodlá ani Polsko, což eurokomisařku mrzí. "Pokud tam nebudou státy, které dostávají masivní evropské peníze, masivní podporu z evropského rozpočtu, je to samozřejmě vada na kráse," řekla. EPPO by měl napomoci účinnému boji s korupcí a podvody v evropských fondech a Polsko je jedním z největších příjemců unijních peněz, ze strukturálních fondů na něj připadá čtvrtina. "Je to 85 miliard eur (skoro 2,3 bilionu korun) na sedm let. A to si myslím, že je částka, která si zaslouží zvýšenou pozornost, jestli se nekrade, jestli tam není korupce," poznamenala.

Česko je pro

Česká republika a Maďarsko se k návrhu hlásí. Český ministr Robert Pelikán novinářům řekl, že zájem mají také významné země, jako je Francie či Německo. "Je to dobrý základ pro tu stavbu," poznamenal. Fakt, že EPPO vznikne jen jako projekt části členských zemí, je podle něj do jisté míry přínosem. "Už na přípravě textu bylo patrné, že ve 28 se takové věci dávají dohromady velice těžko," upozornil. Menší počet účastníků první fáze projektu by podle něj mohlo znamenat jeho rychlejší a pružnější vznik.

Proti vzniku EPPO má dál námitky český Senát, jehož předseda Milan Štěch v úterý shodou okolností v Bruselu jednal o jiných tématech. Senát podle něj vývoj kolem úřadu zaznamenal, nechce však, aby vznikaly nové byrokratické instituce a úřady. "To není, že bychom nechtěli, aby se bojovalo proti korupci," upozornil Štěch před novináři. "Nakonec je to vláda, kdo je v tomto rozhodující článek. Ale myslíme si, že argumenty Senátu byly věcné," řekl šéf horní komory českého parlamentu.

Ministr Pelikán poznamenal, že se senátory si věc mnohokrát vysvětloval a jejich postoj ho mrzí. "Od nich je to spíš jakási konzervativnost, setrvání na původní pozici. Ačkoliv mezitím se ten návrh velice posunul," poznamenal ministr. Podobně se vyjádřila také Jourová.

Státy, které se k projektu EPPO připojily nebo tak chtějí tento týden ještě učinit, jsou podle komise Lucembursko, Estonsko, Francie, Belgie, Slovensko, Německo, Česko, Řecko, Rakousko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Finsko, Rumunsko, Slovinsko.

 

 

Související