Evropská unie musí mít vlastní obranné složky kvůli strategické autonomii při zvládání krizí. Česká vláda to podporuje, pokud unijní obranné síly nebudou zdvojovat strukturu Severoatlantické aliance (NATO). Na úterním semináři v Senátu k obranné a bezpečnostní politice v Evropě to uvedl náměstek ministra zahraničí Ivo Šrámek.

"Evropská obrana je něco, co dosud Evropské unii chybělo a co (EU) musí mít, chce-li mít strategickou autonomii při zvládání krizí," prohlásil náměstek. Bez vojenské síly podle něj nemůže být EU plnoprávným hráčem při řešení konfliktů, jako byly války v Sýrii či Iráku. Z hlediska migrace provázející tyto konflikty je to pro EU strategický zájem.

Česko podle Šrámka usiluje například o zlepšení "nasaditelnosti" unijních bojových uskupení. Náměstek poznamenal, že je třeba najít mechanismus jejich financování z unijních prostředků, neboť není možné, aby náklady na operace těchto uskupení nesly pouze jednotlivé členské státy, které by vojáky do misí vyslaly. S tím souvisí i nutnost realizace dalších projektů nezbytných pro vojenské operace.

Potřebu disponovat unijními silami rychlé reakce potvrdil také Radomír Jahoda ze sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany. I on však zdůraznil, že "NATO zůstává základní platformou pro kolektivní obranu". Poznamenal, že "bez peněz zůstanou všechny plány jenom na papíře".

Posilování společné bezpečnosti a obrany deklarovali představitelé EU naposledy v sobotu v Římě ve společném prohlášení. Zavázali se v něm ke spolupráci s NATO při zohlednění situace jednotlivých členských států a jejich právních závazků. Ne všechny členské státy EU jsou i v alianci.

Související