Kancléř Christian Kern se pokusí pro Rakousko vyjednat s Evropskou komisí výjimku z programu přerozdělování migrantů z Itálie a Řecka. Oznámil to po úterním zasedání vlády. Ministr obrany Hans Peter Doskozil v pondělí navrhl, aby Vídeň z programu EU vystoupila, neboť podle něj svůj díl migrantů již přijala. V Rakousku loni a předloni o azyl požádalo celkem 130 000 lidí. Evropská komise už Rakousko vyzvala, aby plnilo své závazky.

"Myslíme si, že výjimka pro Rakousko je nezbytná, neboť jsme už své závazky splnili," uvedl sociálnědemokratický kancléř, jehož citovala agentura APA. Evropské komisi chce co nejrychleji poslat dopis, v němž se chystá vysvětlit, proč Rakousko nechce přijímat uprchlíky z Itálie a Řecka.

Kvóty na přerozdělení 160 000 uprchlíků, kteří se nacházejí v Řecku a v Itálii, schválili ministři vnitra států EU v září 2015. Proti se tehdy postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo. Podle aktuálních dat Evropské unie se od počátku dvouletého programu podařilo do dalších zemí EU přesídlit ale jen pouhých 13 370 uprchlíků.

Rakousko by na základě kvót mělo přijmout asi 2000 uprchlíků, dosud ale nepřijalo žádného. Kern je přesvědčený, že jeho země kvůli nelegálním přechodům hranice svou kvótu vlastně splnila. Právě o tom hodlá přesvědčit také Evropskou komisi. Zvolený postup nazval "proevropský".

Kancléř si je nicméně vědom, že přesvědčování EK nebude lehký úkol. Lidovecký vicekancléř Reinhold Mitterlehner uvedl, že si nemyslí, že by měla snaha kancléře šanci na úspěch. Celý počin označil za výsledek vnitrostranického boje mezi kancléřem Kernem a ministrem obrany Doskozilem.

Rakousku vypršela lhůta, po kterou dostalo pro plnění svých závazků odklad, uvedla mluvčí Evropské komise. "To znamená, že se nyní od Rakouska očekává, že bude plnit své právní závazky," uvedla. "Samozřejmě se nemůže žádná země jednostranně vyvázat z právně závazných rozhodnutí," dodala. Pokud by jednala jinak, pohybovala by se taková země "mimo právní rámec", což by podle mluvčí ze strany komise nezůstalo bez následků. Odklad plnění závazků plynoucích z programu na přerozdělování uprchlíků vypršel Rakousku 11. března.

S návrhem vystoupit z programu na přerozdělování uprchlíků přišel v pondělí právě sociálnědemokratický ministr obrany Doskozil, souhlas s ním vzápětí vyslovili i koaliční lidovci. Podle Doskozila Rakousko vzhledem k množství nyní probíhajících azylových řízení ve srovnání s jinými členskými zeměmi EU svůj podíl přijatých uprchlíků "více než naplnilo".

Zatímco v Rakousku podle Doskozila v přepočtu na milion obyvatel požádalo o azyl 4587 lidí, v Itálii to bylo "jen" 1998. Migranti, kteří by se měli ve skutečnosti zdržovat v Itálii, jsou u nás, uvedl v pondělí.

Doskozil v minulosti několikrát kritizoval státy visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) za nedostatečnou solidaritu v migrační krizi. Kromě Rakouska dosud v rámci programu nepřijalo žádné uprchlíky už jen Maďarsko a Polsko. Například Česko převzalo stále jen 12 lidí ze své kvóty 2691 osob.

Český premiér vidí ve změně rakouského postoje argument pro názor středoevropských států, že přerozdělování uprchlíků v rámci EU není dobrý nápad. "Rakousko vysílá velmi rozporuplné a protichůdné signály," řekl Bohuslav Sobotka českým novinářům ve Varšavě, kde se zúčastnil summitu visegrádské čtyřky (V4). Připomněl, že někteří rakouští politici kritizovali země V4 za odpor proti přerozdělování uprchlíků v rámci EU, teď však ani Rakousko nechce relokaci uprchlíků. "Z našeho pohledu dochází k určité erozi postoje některých zemí EU, které v minulosti prosazovaly relokace, teď však vidí, že je to něco, co spíše pomáhá podporovat očekávání lidí, kteří přicházejí do Evropy, aniž by měli nárok na to, že v Evropě získají azyl," řekl.

V Rakousku během migrační krize požádaly o azyl desetitisíce lidí. V roce 2015 obdržely úřady devítimilionové země kolem 90 000 žádostí o azyl. V loňském roce to bylo kolem 42 000. Počáteční vstřícnou migrační politiku vlády kancléře Wernera Faymanna vystřídala mimo jiné pod tlakem opoziční Svobodné strany Rakouska (FPÖ) restriktivnější politika vlády současného kancléře Kerna.

Související