Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Šárka Šantorová ten verdikt nad trojicí umělců ze skupiny Ztohoven vynášela se zjevnou nelibostí. Za to, že předloni v září vyměnili prezidentskou standartu na Pražském hradě za rudé trenýrky, jim udělila šestiměsíční podmínky a přikázala, aby uhradili způsobenou škodu 63 tisíc korun.

Sama Šantorová totiž trojici v minulosti dvakrát osvobodila. A být jen na ní, tak by je osvobodila i napotřetí. Jenže odvolací soud její verdikt dvakrát zrušil a ostře ho zkritizoval. "Odvolací soud mi nedal jinou možnost než je odsoudit," uvedla v při ústním odůvodnění verdiktu Šantorová. Ta tak konstatovala, že se trojice dopustila výtržnictví, poškozování cizí věci a krádeže, jak stálo v obžalobě.

O tom, že jí nezbude nic jiného než trojici odsoudit, již deník Aktuálně.cz informoval zde.Soudní jednání bylo neobvykle krátké, byť si soud musel ještě předvolat znalce, aby stanovil přesnou výši škody. Verdikt padl po rovné hodině a půl.

Nezapomeňte na ty semafory

Státní zástupkyně pro členy skupiny Ztohoven navrhla znovu podmíněné tresty. Chtěla také, aby nahradili 89 tisíc korun za rozstříhanou standartu a poškozenou střechu.

Zmocněnec Hradu Marek Nespala požadoval kromě náhrady majetkové újmy přes 300 tisíc korun za újmu nemajetkovou. Podle zástupce Ztohoven Michala Pokorného nebylo vyvěšení trestným činem a na akci se vztahuje svoboda projevu.

Pro Filipa Crháka a Matěje Hájka navrhla žalobkyně Zuzana Beňová podmínky v délce šest až osm měsíců se zkušební dobou na rok a půl. Davidu Honsovi by podle ní měl soud uložit delší zkušební dobu kvůli jeho předchozím prohřeškům, kdy například vyměnil panáčky na semaforech.

Máme svobodu projevu

Podle obhájce umělců Pokorného čin vůbec neměl řešit trestní soud. "Jednání obžalovaných bylo svým způsobem ojedinělé. Důvody této ojedinělosti jsem tu několikrát připomínal - byl to způsob, jakým je vykonáván úřad prezidenta republiky," řekl.

Každý občan má podle něj právo se vyjadřovat k tomu, jak je veřejný úřad vykonáván. Podle něj tak nemohlo jít o trestný čin. "Tím je buď jednání, které je ve své podstatě zlé, nebo opomenutí, které zlé jednání umožní. Tak tomu v daném případě nebylo," řekl Pokorný.

Jako svědek musel před soud znalec Karel Novák, který měl určit hodnotu standarty, již umělci ze skupiny Ztohoven nahradili obřími červenými trenýrkami. Ty ocenil na 8400 korun. Jde o 25 procent z pořizovací ceny. Podle státní zástupkyně se ale výše škody podle zákona určuje podle ceny, za kterou se věc prodává. Za standartu tak požadovala 33 tisíc korun.

Šantorová pak rozhodla, že musí uhradit škodu 55 tisíc, kterou způsobili na střeše. A také uhradit 8400 korun za kradenou standartu. Rozhodla také o tom, že uvedené trenýrky zabaví.

Zda případ poputuje znovu k odvolacímu soudu, zatím není jisté. "S klienty musíme probrat, jestli má odvolání cenu," uvedl advokát Pokorný.

Nejsme totalitní režim

Soudkyně Šantorová v předchozích osvobozujících rozsudcích sice konstatovala, že skutečně došlo k poškození cizí věci, ale to podle ní nedosáhlo intenzity trestného činu. A poukázala i na svobodu projevu, který zaručuje Listina základních práv a svobod. "Rozhodnutím o trestní odpovědnosti obžalovaných v rámci trestního zákona by mohl vzniknout nebezpečný precedent hraničící s totalitními režimy omezujícími svobodu slova a politický názor," uvedla v posledním zprošťujícím rozsudku.

A stejně tak se neztotožnila s názorem, že se vyvěšením trenýrek dopustili výtržnictví.  "Z provedených důkazů nevyplývá, že by se jednání obžalovaných nějak dotklo občanů této republiky. Motivem a úmyslem nebylo závažným způsobem narušit klidné občanské soužití, veřejný klid a pořádek, nýbrž recese či zviditelnění umělecké skupiny Ztohoven," dodala ve verdiktu.

Ten ale rozcupovala odvolací soudkyně Eva Brázdilová. "Těžko lze připustit, aby svobodou projevu bylo možno ospravedlnit zásah do oprávněných práv jiné osoby," uvedla Brázdilová a připomněla, že Pražský hrad je symbolem svrchovanosti českého národa a prezidentská standarta symbolem státnosti.

"Zásah proti těmto symbolům provázený jejich odcizením lze stěží považovat za čistý demokratický projev názoru bez vyvození odpovědnosti," napsala Brázdilová. A připomněla, že pokud nějaký skutek naplňuje všechny znaky trestného činu, tak naplňuje i hranici společenské nebezpečnosti. A pohnání k zodpovědnosti za překročení zákona nelze považovat za porušení demokratických principů.