Britská premiérka šokovala zemi oznámením předčasných voleb. Britové mají opět hlasovat o brexitu

Britové budou o brexitu hlasovat ještě jednou. Na rozdíl od loňského referenda už nepůjde o odchod z Evropské unie, ale o to, jak konkrétně by měl brexit vypadat. Přeje si to premiérka Theresa Mayová, která kvůli tomu oznámila, že chce na 8. června vypsat předčasné volby. Britové by podle ní měli dát souhlas s takzvaným tvrdým brexitem, pro který se Mayová rozhodla.

K uspořádání předčasných voleb je v Británii potřeba souhlas dvou třetin poslanců Dolní sněmovny. Opozice už oznámila, že premiérku podpoří, takže konání voleb se zdá být jisté.

Mayová svým rozhodnutím šokovala britskou politickou scénu, shodla se ostrovní média. Premiérka až dosud opakovala, že Britové půjdou volit až v řádném termínu, tedy v roce 2020. Teď ale změnila názor. "O tom, že země potřebuje tyto volby jsem se rozhodla se zdráháním, ale říkám s pevným přesvědčením, že je to nezbytné k zajištění silného a stabilního vedení, které země potřebuje pro brexit i po něm," řekla Mayová.

Vládní konzervativci budou jasnými favority předčasných voleb. Podle víkendového průzkumu pro společnost YouGov mají před opozičními Labouristy náskok 21 procentních bodů. To by jim mělo v britském volebním systému zajistit jasnou většinu mandátů v dolní komoře Parlamentu.

Mayová doufá, že ji volební vítězství zbaví kritiků, kterým se nelíbí, jaký způsob odchodu z Evropské unie zvolila. Premiérka po dlouhém váhání zvolila tak zvaný tvrdý brexit. To znamená, že Británie odejde nejen z EU, ale taky z jednotného evropského trhu a z evropské celní unie. Kritici namítají, že pro takový brexit Britové v loňském referendu nehlasovali.

Zastánci odchodu z EU v kampani slibovali, že Británie i po brexitu zůstane členem jednotného trhu, který má pro zemi zásadní ekonomický význam. Sama Mayová před referendem podporovala setrvání Británie v EU, i když se do kampaně příliš nezapojila. Premiérkou se stala loni v červenci poté, co její předchůdce David Cameron v reakci na prohrané referendum o setrvání v EU odstoupil.

Opozice Mayovou a její konzervativce obvinila z toho, že zneužívají jednání o odchodu země z EU pro své vlastní politické cíle. "Vidí šanci posunout Británii doprava, protlačit tvrdý brexit a zavést rozsáhlejší škrty ve výdajích," napsala na Twitteru skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. Její strana požaduje svolání referenda o samostatnosti Skotska, které by následně mohlo zůstat členem EU.

Premiérka Mayová spustila brexit koncem března, kdy oficiálně oznámila rozhodnutí své země odejít z EU. Na vyjednání podmínek odchodu teď má dva roky. Londýn i zbylých 27 zemí unie opakují, že dohoda je v zájmu všech. Pokud by jednání zkrachovala, ekonomicky, politicky i bezpečnostně by na tom ztratili jak Britové, tak EU. Ta je ale přesvědčená, že brexit bez jakékoliv dohody by Británii poškodil mnohem víc, ostatní země unie.

Britové začali v poslední době výrazně zmírňovat svá prohlášení ohledně podmínek "rozvodu" i budoucích vztahů po brexitu. Premiérka Mayová už například připouští, že Londýn bude muset zaplatit minimálně část peněz do společného evropského rozpočtu, které dřív slíbil uhradit. Britští vládní politici taky zdůrazňují, že jejich země bude i po odchodu z EU dál potřebovat pracovníky z jiných zemí unie. Odpor k těmto zaměstnancům přitom tvořil jeden z hlavních argumentů zastánců brexitu.