Na přelomu února a března se do Paříže každoročně sjíždějí francouzští farmáři na tradiční zemědělskou výstavu Salon de l'Agriculture. Mezi Francouzi je velmi populární, obvykle ji navštíví přes 600 tisíc lidí.

Toho využívají i přední politici jako dříve třeba prezidenti Jacques Chirac nebo Nicolas Sarkozy, aby zavítali mezi farmáře, kteří dávají Francii její pověstné víno a sýry.

Na zemědělce se letos přišla podívat i šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová.

"Na Salon de l'Agriculture se jí dostalo triumfálního přijetí," popisuje Dominique Reynié, ředitel pařížského think-tanku Fondapol. "Když tam před lety přišel její otec a tehdejší šéf Národní fronty Jean-Marie Le Pen, tak se přitom k němu zemědělci otáčeli zády a vypískali ho," dodává.

Le Penová francouzským farmářům slibuje, že pokud se jí podaří dostat k moci, nahradí evropské dotace těmi francouzskými, zavede ochranářskou politiku, která zabrání levnějšímu dovozu zemědělských produktů ze zahraničí a zbaví je přílišné regulace.

A zemědělci na její slova slyší. Aktuálně patří mezi skupiny, u kterých Národní fronta v posledních letech zaznamenala rychlý nárůst preferencí.

Kdo další dá svůj hlas právě Le Penové?

Pro dělníky i pro mladé

"Pro Marine Le Penovou hlasuje ta Francie, která se tak trochu považuje za 'ztracenou' a viní z toho globalizaci. Národní frontu proto volí dělníci nebo také mladí lidé bez diplomů," upozorňuje Reynié z think-tanku Fondapol.

"Pro tyto dvě kategorie je to partaj číslo jedna," dodává s tím, že strana může počítat s hlasy poloviny všech dělníků.

Strana má silnou podporu například na průmyslovém severu Francie. Tamní oblast postihlo zavírání továren a odsun podniků na Východ. Dříve tyto regiony tradičně volily levici, ale ta je v posledních letech zklamala. Socialista Francois Hollande vyhrál volby se slibem, že srazí nezaměstnanost a podpoří tvorbu pracovních míst. Jenže místo toho Francii naordinoval například reformu pracovního trhu, jež zlehčuje pravidla pro propouštění zaměstnanců, a zřekl se svého levicového programu.

Národní fronta je stále populárnější také u mladých lidí.

Ještě v roce 2002, kdy v prezidentských volbách nečekaně uspěl Jean-Marie Le Pen, pro Národní frontu hlasovalo 18 procent Francouzů pod 24 let. Nyní by jí ve stejné věkové kategorii dalo svůj hlas na 39 procent, jak vyplývá z jednoho z posledních výzkumů společnosti Ifop.

Mladí lidé půjdou k volbám v době, kdy se francouzské ekonomice příliš nedaří. Zasekla se ve stagnaci, zatímco v tamní společnosti se rozlévá pesimismus. Trápí je nedostatek možností, obavy z budoucnosti i vysoká nezaměstnanost.

Míra nezaměstnanosti ve Francii dosahuje zhruba deseti procent, jenže u mladých pod 25 let je mnohem vyšší − přibližně 25 procent.

Tradiční strany nechceme

Francouzi si stále častěji uvědomují, že nebudou mít takové jistoty ani zajištěný příjem, jako měli jejich rodiče. Zklamaly je tradiční strany − socialisté a republikáni, kteří se léta střídali u moci. Jako třeba jejich zástupce, republikán Francois Fillon, který se prezentoval jako "pan Čistý" a pak se zapletl do řady skandálů, například v souvislosti s fiktivním zaměstnáváním své ženy.

Podobná zklamání následně vedou k příklonu voličů k populistickým stranám, ať už levicovým či pravicovým, které slibují razantní rozchod se současným systémem.

"Le Penové se vedle toho daří také získávat stále silnější podporu u úředníků, a to hlavně těch níže postavených. Ještě tak před deseti lety by přitom bylo nemyslitelné, aby hlasovali pro Národní frontu. A právě proto může Le Penová v prvním kole získat 26 nebo 27 a možná i víc hlasů. A dokonce i vyhrát v druhém kole," upozorňuje francouzský expert Reynié.

Související