Venezuela se dlouhodobě potýká s politickou i ekonomickou krizí. Ta ústí nejen v masové protesty proti socialistické vládě prezidenta Nicoláse Madura, ale také ve znárodňování majetku. Naposledy se tak stalo v úterý, kdy venezuelské úřady převzaly kontrolu nad továrnou americké automobilky General Motors u města Valencia.

"Továrnu General Motors Venezolana v úterý nečekaně převzaly úřady. Nelegálně byl zabaven také další majetek firmy, včetně automobilů," citovala středeční prohlášení General Motors agentura Reuters. Nenapravitelnou škodu toto jednání způsobilo nejen automobilce samotné, ale také jejím 2678 zaměstnancům, 79 dealerům a dodavatelům. Reakcí na zabavení továrny je, podle webu USA Today, ukončení všech obchodních operací GM na venezuelském trhu. Automobilka se však proti převzetí závodu chce bránit i nadále.

 Nejedná se o první převzetí továrny americké společnosti venezuelskou vládou. V roce 2014 úřady dočasně převzaly kontrolu nad dvěma závody výrobce čistících prostředků Clorox. Ten se kvůli ekonomické situaci rozhodl z jihoamerické země odejít, načež úřady, spolu se zaměstnanci, obě továrny zabraly. Reuters rovněž připomněl, že z dob vlády Huga Cháveze čelí Venezuela dvaceti arbitrážím za znárodňování.

Ekonomická krize celé země zasáhla také automobilový průmysl. Ten se kvůli devizové regulaci potýká s nedostatkem materiálu a surovin. Automobilky tak téměř nevyrábějí, za celý loňský rok vzniklo podle OICA ve všech továrnách jen 2850 vozidel. To je meziroční pokles o téměř 85 procent. Například Ford, lídr tamního trhu, zastavil loni v prosinci výrobu svých automobilů až do dubna. Za rok 2016 se pak v zemi, podle stránky Best selling cars blog, prodalo jen 3008 automobilů. Pro srovnání, v roce 2014 si nového majitele našlo 23 707 vozidel.

Aféra se zabavením majetku automobilky přichází ve chvíli, kdy Venezuelu zmítají silné protesty proti socialistické vládě současného prezidenta Nicoláse Madury. Ve středu vyrazili do ulic Caracasu desetitisíce lidí, kteří požadují nové prezidentské volby v zemi a propuštění vězněných opozičních politiků. Během protestů zemřeli nejméně tři lidé, píše server BBC. Maduro okamžitě obvinil opozici z útoků na policii.

Opoziční politik Henrique Capriles, který je jedním z hlavních kritiků socialistické vlády, vyzval ve čtvrtek k dalším a ještě větším protestům. Tomuto politikovi zároveň na začátku dubna zakázala místní vláda vykonávat v příštích 15 letech jakoukoliv politickou funkci.“Stejné místo, stejný čas. Když nás byly miliony, zítra nás bude ještě více,” řekl Capriles.

K situaci se vyjádřil také americký ministr zahraničí Rex Tillerson. „Obáváme se, že Madurova vláda porušuje vlastní ústavu a nenechává opozici, aby byla slyšet. Nedovoluje jí také vyjádřit pohled venezuelského lidu,” uvedl.

Protesty jsou v zemi největší za poslední tři roky a protivládní demonstranti je označují jako “ venezuelský druhý den nezávislosti.”

Prezidentské volby jsou v zemi naplánovány až koncem roku 2018, opozice ovšem tvrdí, že země je na pokraji zhroucení. Hyperinflace v zemi dosáhne v tomto roce až na 700 procent, očekává Mezinárodní měnový fond. Země se potýká také s nedostatkem potravin a léků, přitom má největší zásoby ropy na světě.

Poslední velká krize zasáhla Venezuelu, když venezuelský nejvyšší soud, jenž je nakloněný prezidentovi Madurovi, převzal pravomoci parlamentu ovládaného opozicí, toto rozhodnutí nakonec zrušil kvůli mezinárodní kritice a ohlášeným masivním protestům.

Související