Sobotní sjezd AfD v Kolíně nad Rýnem je bouřlivý po všech stránkách. Členové strany se museli probít za přítomnosti policie do jednacího sálu přes stovky demostrantů. Stejně výbušná nálada je ale i v samotném sále. Stranou zmítají vnitřní rozpory a nedaří se jí odstřihnout se od neonacismu, ke kterému jsou tolerantní někteří členové strany.

Jedna z šéfek strany a její jasně nejviditelnější osobnost Frauke Petryová tento týden oznámila, že nebude hlavní tváří strany pro spolkové volby. Zdůvodnila to tím, že ostatní členové stranického vedení prý neustále podkopávají její pozici. Jeden z hlavních sporů v rámci AfD se vede o to, jestli by strana měla přestat "flirtovat" s neonacistickými kruhy v Německu.

Petryová ve straně neprosadila vyloučení dalšího z vrcholových politiků Björna Höckeho. Ten označil pomník obětem holokaustu za "památník hanby". Postavil se tak na stranu krajní pravice, která je proti připomínání německé genocidy Židů.

Podle Petryové by se měla AfD od podobných proudů očistit. Radikálnější straníci, kteří mají ve vedení většinu, ale neonacisticky zabarvené výroky jiných členů při nejmenším tolerují. Podle Petryové ale AfD musí vazby na krajní pravici odmítnout, jinak nemá šanci, že by s ní nějaká z ostatních německých stran byla do budoucna ochotná vytvořit vládní koalici.

Petryová utrpěla hned po zahájení sjezdu zdrcující ránu, když delegáti odmítli jednat o jejím návrhu budoucí strategie strany, oznámily agentury DPA a Reuters.

Petryová v návrhu usnesení o budoucnosti vyzývala k zaměření snah AfD na vytvoření aliancí s dalšími stranami s cílem dostat se do vlády, místo aby AfD lpěla na své pozici dlouhodobé opoziční síly, která se spokojuje jen s provokačními prohlášeními. V řadách strany ale vyvolal tento její kontroverzní návrh pobouření a většina delegátů hlasováním odmítla o něm diskutovat, přestože Petryová naznačila ochotu ke kompromisům.

Petryová později ujistila, že se ke své straně neobrací zády a nadále si je vědoma odpovědnosti plynoucí z funkce předsedkyně. Vyjádřila ale zklamání nad tím, že se delegáti rozhodli pro "snadnou cestu".

Velký potlesk na rozdíl od ní sklidil spolupředseda AfD Jörg Meuthen, který ve svém proslovu ostře zaútočil na kancléřku Angelu Merkelovou i šéfa sociálních demokratů Martina Schulze, kteří podle něj provádějí politiku škodící německému národu.

Meuthen kritizoval především jejich migrační politiku. "Nechceme se stát menšinou ve vlastní zemi, ale už jí částečně jsme," prohlásil politik. Bez rychlé a razantní změny bude podle něj Německo za nemnoho let muslimská země.

Německá média se shodují, že Petryová post vůdkyně volební kampaně nejspíš nevzdala definitivně. Soupeřící stranické křídlo se může snažit vyšachovat i s odkazem na to, že AfD nemá jinou charismatickou tvář, která by mohla přilákat voliče.

Petryová si na svém Facebooku postěžovala, že se stala obětí vnitrostranických intrik. To v médiích vyvolalo posměšné reakce – sama Petryová se do čela AfD dostala před necelými dvěma roky poté, co ve vnitrostranickém puči svrhla zakladatele strany Bernda Luckeho. "Říká se, že revoluce požírá své děti. V případě AfD požírá i své vnučky," napsal šéfredaktor deníku Handelsblatt Gabor Steingart.

Zatímco pro Luckeho bylo hlavním tématem odmítání členství v eurozóně, Petryová AfD posunula směrem k tvrdé kritice migrace. S krajně pravicovými a populistickými postoji si zahrávala i ona sama. Neonacistické tendence ale už na ni byly moc.

Člen strany Jens Maier připustil, že na shromáždění v Pirně mluvil o Breivikovi, popírá ale, že by se ho zastával. Už dříve opakovaně odmítal německé připomínání holokaustu a používal hesla neonacistů.

Petryová proti němu chtěla, podobně jako v případě Björna Höckeho, zahájit vnitrostranické disciplinární řízení, ale neuspěla. Straníci ho naopak zvolili na druhé místo kandidátky v Sasku.

AfD začala v průzkumech veřejného mínění výrazně bodovat poté, co se v Německu objevily problémy s příchodem zhruba milionu žadatelů o azyl v letech 2015 až 2016. S tím, jak migrační vlna opadla, ale strana ztrácí své hlavní téma. Voliči navíc podle komentátorů stranám neodpouštějí, pokud jsou vnitřně rozdělené a členové se otevřeně hádají mezi sebou. Přesně takové spory přitom v posledních měsících pohlcují AfD.

Proti AfD protestují stovky demonstrantů s transparenty a tlampači. Na různých protestních akcích se očekávala účast až 50 000 lidí, na udržení klidu nasadila policie přes 4000 příslušníků. Při protestech byli zraněni dva policisté a zapáleno jedno policejní auto.