Británie musí pochopit, že nemůže mít po odchodu z Evropské unie lepší postavení než zbylých sedmadvacet členských zemí. V rozhovoru poskytnutém sobotnímu vydání deníků mediální skupiny Funke to řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. O postupu při jednáních o takzvaném brexitu budou v sobotu na summitu v Bruselu jednat prezidenti a premiéři zemí EU vyjma Británie.

"Británie nesmí mít po odchodu žádné výhody, které nebudou mít zbylé země. Nic není zadarmo. To musí Britové pochopit," uvedl Schäuble v rozhovoru. Londýn vyzval, aby dodržel všechny své finanční závazky. "Nechceme Británii oslabit. Ale nechceme oslabit ani zbytek Evropy," dodal konzervativní politik.

Ministr financí ve vládě kancléřky Angely Merkelové zároveň odmítl, aby se po brexitu zvýšily platby Německa do rozpočtu EU. "Peníze v rozpočtu musí stačit, musí se zkrátka vynakládat hospodárněji než doposud," řekl. Evropské peníze by se podle něj měly napříště využívat především na takové projekty, které by Evropu posílily. Věci, z nichž by profitoval jen jeden členský stát, by si měl každý financovat sám.

Prezidenti a premiéři sedmadvaceti členských zemí EU se budou v sobotu v Bruselu radit o společném přístupu při jednání s Británií. Unie chce jednat ve dvou fázích. Zásady budoucí spolupráce chce řešit až poté, co dostatečně pokročí diskuse o podobě samotného brexitu. Londýn by chtěl o obou tématech jednat zároveň.

Německá kancléřka Merkelová už ve čtvrtek Brity varovala, aby si nedělali žádné iluze. Británie po odchodu z unie nebude moci mít stejná práva, jaká mají členské státy, uvedla.

Tusk zopakoval, že EU chce o brexitu jednat ve dvou fázích

Předseda Evropské rady Donald Tusk v sobotu opět zdůraznil, že Evropská unie si v jednáních s Londýnem o vystoupení Británie z bloku přeje nejprve jednat o podobě a podmínkách takzvaného brexitu. Teprve pak bude možné řešit budoucnost, tedy vzájemné vztahy EU a Británie po jejím vystoupení, řekl Tusk.

Britové dávají najevo, že by o obou těchto záležitostech raději hned od začátku jednali zároveň. Německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek poznamenala, že někteří lidé v Británii si o brexitu stále dělají iluze. "Může to jít a půjde to jenom v tomto pořadí, nikoliv obráceně," uvedla k navrhovanému rozfázování rozhovorů.

Tusk v sobotu s novináři hovořil před tím, než se na pracovním obědě v Bruselu sejdou premiéři a prezidenti 27 unijních zemí, aby potvrdili základní představu EU o nadcházejících rozhovorech. Je to poprvé od měsíc starého oznámení záměru Británie z bloku odejít, co se kvůli věci formálně schází unijní summit.

"Všichni chceme úzké a silné budoucí vztahy s Velkou Británií. O tom vůbec není sporu. Ale před diskusí o budoucnosti musíme vyřešit naši minulost," zdůraznil Tusk. Jednání o minulosti se podle něj unie bude věnovat "pečlivě, ale pevně".

Evropská unie ze své strany také podle Tuska musí zůstat jednotná, je to podle něj jediná možnost jak jednání úspěšně dokončit. "Naše jednota je tedy i v zájmu Británie," řekl. Dodal, že pro zvolený postup nyní cítí silnou podporu institucí EU, včetně Evropského parlamentu a všech 27 zemí unie. "Vím, že to je cosi jedinečného, ale jsem si jist, že se to nezmění," podotkl předseda unijních summitů.

Tusk rovněž zopakoval, že unie požaduje "solidní záruky" pro všechny občany a jejich rodiny "z obou stran", kterých by se brexit mohl dotknout. "To musí být priorita číslo jedna pro EU i pro Británii," prohlásil Tusk. Evropská komise už má podle něj příslušný soupis práv připravený.

Sobotka

Jednání mezi EU a Londýnem o odchodu Velké Británie z bloku se podle Česka nesmí dotknout peněz ve stávajících evropských fondech. Před odletem na mimořádný summit 27 zemí unie k brexitu to řekl český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Summit má schválit politické pokyny členských zemí k brexitu. V jejich návrhu je obsažen cíl dojednat, že Britové dodrží všechny své finanční závazky ve stávajícím období, tedy do roku 2020.

"My máme ty programy, výzvy, dimenzovány na určitý objem finančních prostředků a neradi bychom se dostali do situace, kdy budeme muset peníze v evropských fondech krátit," řekl Sobotka. Je na tom podle něj v Česku shoda nejen ve vládě, ale také napříč politickým spektrem.

"Britové by měli doplatit to, k čemu se zavázali ještě před brexitem," míní Sobotka.

Úbytek objemu finančních zdrojů by se tak podle českého premiéra projevil až po roce 2020 v novém evropském víceletém finančním období. "A tam je evidentní, že se musíme připravit, že těch peněz ve fondech bude méně," poznamenal. Těžko je podle něj možné od čistých plátců,jako je Německo, Nizozemsko nebo Francie čekat, že budou chtít zvyšovat své platby do společné unijní kasy.

Politické pokyny summitu pro Evropskou komisi a tým vyjednavače Michela Barniera odpoledne prezidenti a premiéři zřejmě bez potíží potvrdí. Text zmiňuje "jedno finanční vyrovnání" týkající se otázek spojených jak právě s víceletým finančním rámcem, tak s Evropskou investiční bankou (EIB), Evropskou centrální bankou (ECB) či Evropským rozvojovým fondem (EDF) a dalšími nástroji a závazky, v nichž jsou Britové jako členská země unie účastni.

Komise už státům nabídla také neoficiální podrobnější představu, o čem by se v této věci mělo jednat. Spíše než o konkrétní částku - a média zmiňují až 60 miliard eur (asi 1,6 bilionu korun) - jde o dohodu na způsobu jejího výpočtu, na tom, že bude počítána v eurech a na podobě britského splátkového kalendáře.

Sobotka v sobotu před odletem do Bruselu také potvrdil, že Česko má zájem stát se novým sídlem Evropského bankovního úřadu (EBA), který dosud úřaduje v Londýně. Přesun dvou významných evropských agentur - kromě EBA také Evropské agentury pro léčiva (EMA) - z odcházející Británie s brexitem souvisí. Šéf unijních schůzek Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v sobotu plánují summitu předložit návrh kritérií, podle nichž by měla být nová sídla obou agentur poměrně rychle vybrána. O úřad pro léčiva má kromě jiných zájem Slovensko.

Související