Češi jsou momentálně spokojený národ, říká výzkum, který představila ČSOB. Vyplývá z něj, že bezmála 60 procent lidí se nepotřebuje zadlužovat, takže nyní nemá žádný úvěr. Stejné procento lidí si může dopřát kvalitnější a zdravější potraviny. A na pravidelnou zahraniční dovolenou vyráží čtvrtina Čechů. Dokonce 13 procent z patnácti set oslovených lidí v průzkumu zvládne z běžného měsíčního příjmu i nákup luxusního zboží.

"Po zaplacení základních životních nákladů zbude dvěma třetinám lidí dost peněz na to, aby financovali i své koníčky a zájmy," říká člen představenstva ČSOB Petr Hutla. "I pro nás byl výzkum příjemným překvapením," dodává.

Díky větší ekonomické jistotě a pocitu, že s příjmem vyjdou, v průzkumu uvedlo celkem 82 procent lidí, že jsou se svým životem spokojeni. S tím také souvisí, že Češi teď nejsou moc ochotni se zadlužovat ani se někomu zaručit za půjčku. Půjčili by si jen kvůli bytu či autu, ale už ne kvůli rychlému spotřebnímu zboží.

Každý druhý z oslovených v anketě ČSOB přiznal, že bez větších problémů zvládá šetřit. Nejčastěji pro děti nebo právě na byt či auto.

V krizi Češi mění točené pivo za lahvové, ale hlavně se uchylují k vínu

Banka sleduje, i jak se mění návyky Čechů během krize, vychází z průzkumů, které si nechává provádět co čtvrt roku.

Jakmile se zhorší ekonomická situace, tak čeští zákazníci upouští od biopotravin, nekupují balené vody a přestanou chodit do restaurací na točené pivo, to nahradí levnější lahvové.

"Obor čelil poměrně výraznému propadu spotřeby piva v roce 2010. V dalších letech spotřeba piva opětovně roste, hodnoty z roku 2009 však zatím nepřekročila. Vedle snížené spotřeby se v poptávce po pivu projevují i další trendy. Jedním z nejvýraznějších je přesun spotřeby z hospod do domácností. Podíl piva nakoupeného v obchodech k podílu piva vypitého v restauračních zařízeních v posledních letech roste a v současnosti činí už 59 ku 41 procent. Důvody jsou ekonomické, cena lahvového piva je výrazně nižší," píše se ve zprávě pro ČSOB, která shrnuje údaje o spotřebě piva v době krize až do roku 2013.

Překvapivým je ale přístup českých zákazníků k vínu. Ten je totiž jiný než u piva a i v době krize spotřeba vína viditelně vzrostla. Nyní, v době nižší nezaměstnanosti a vyšších platů, se jen zákazníci přesunuli ke kvalitnějším značkám.

"Indikativním ukazatelem oboru je obliba, respektive spotřeba vína obecně. Ta má s jedinou výjimkou po celé sledované období (od roku 1989) stoupající tendenci. Výrazný nárůst byl zaznamenán především v letech 2007 až 2010, poté přišla roční stagnace a následně opět růst, i když velice pozvolný," píše se ve zprávě mapující trh pro ČSOB.

Pavel Vajčner, předseda představenstva Znovínu Znojmo, k tomu, zda poptávka po víně reaguje na aktuální ekonomickou situaci, říká: "Je to zajímavé, ale je to tak." A dodává, že od roku 2014 už se dokonce projevuje orientace lidí na dražší vína – většina národa nemá hluboko do kapsy, a tím pádem nemá problém připlatit si za něco lepšího.

V době krize například Mikrosvín Mikulov poznal, že na víně coby dárcích pro klienty šetří firmy, ale rozhodně ne zákazníci. Zatímco v roce 2007 Češi vypili celkově necelých 12 litrů vína za rok na osobu, o rok později to byl skokový nárůst o devět procent meziročně a o pět let později, tedy v roce 2012 už si lidé dopřávali 17 litrů ročně na hlavu. A spotřeba vína dál roste. 

Cigaret se krize netýká, klesá ale spotřeba žvýkaček

Cigaret se ale ekonomická krize netýká: "I lidé, kteří se momentálně či dlouhodobě nacházejí ve finanční tísni, musí nakupovat potraviny, ale často si neodpustí ani cigarety a další podobné zboží. Proto v obchodech s tímto zbožím rostly tržby i v krizových letech 2008 až 2010," vysvětluje analytik ČSOB Petr Dufek.

Fakt, že v krizi funguje takzvaný "rtěnkový index", je poměrně známá věc. Čím hůře se daří ekonomice, tím víc ženy kupují dekorativní kosmetiku, protože je to - jak popsal šéf kosmetického gigantu The Estée Lauder Companies Leonard Lauder v roce 2000 - snadné a dostupné zkrášlení, na rozdíl od nákladnějších nákupů nového oblečení.

A v Česku by se možná coby stejný indikátor růstu či pádu ekonomiky dal použít i "žvýkačkový index". Češi totiž během krize přestali utrácet za žvýkačky. Například firmě Wrigley, která je dlouhodobě jedničkou na trhu, klesl prodej o 8 procent. Teprve díky dobré marketingové kampani se podařilo během roku snížit pokles prodeje na minus 2 procenta.

Z údajů o trhu jako celku však vyplývá, že Češi se učili znovu žvýkat ještě dlouho po krizi. Na rozdíl od ostatních národů, protože třeba spotřeba plátkových žvýkaček byla v USA v roce 2007 50 kusů a krize se na ní moc neodrazila, kdežto v Česku to bylo jen 13 plátků. "Důležité je přijít vždycky na to, proč se to děje. A u žvýkaček je to jasné: jde o typický impulzivní nákup, který uděláme, když víme, že nás peníze netíží a máme radost. Kdežto když jdete do obchodu s přesným seznamem těch nejdůležitějších věcí a víte, že z něj nemůžete uhnout, protože se bojíte o práci a nemáte peníze, tak koupíte jen to, co je na seznamu," vysvětluje Mark Cichoň, který ve Wrigley sedm let pracoval jako marketingový specialista.

Dnes už opět trh se žvýkačkami roste. A v případě původně české značky Pedro dokonce obřím tempem. "Těžko říct, nakolik to souvisí s lepší ekonomickou situací lidí. Asi to nějakou souvislost mít bude. Nicméně v našem případě vzrostly prodeje žvýkaček v loňském roce v porovnání s rokem předchozím o 35 procent," říká Milena Rusnáková, jednatelka české firmy Candy Plus, kterou před pěti lety koupila finská společnost Raisio.

Zdroj: ČSOB


Zdroj: ČSOB

 

 

Zdroj: Český statistický úřad


Zdroj: ČSOB