Černá Hora se v pondělí stane již 29. členským státem Severoatlantické aliance. Učinila tak i přes vehementní protesty Ruska a odpor části obyvatelstva. Od vstupu si slibuje hlavně stabilitu a zlepšení ekonomické situace.

"Ukazuje to, že dveře do aliance jsou otevřené," prohlásil na adresu vstupu Černé Hory generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Pro NATO už je to čtvrté rozšíření po pádu železné opony. Nejprve v roce 1999 přijalo Česko, Polsko a Maďarsko. O pět let později následovalo dalších sedm zemí, včetně Slovenska a pobaltských států. Naposledy se v roce 2009 staly členy aliance Chorvatsko a Albánie.

Černá Hora se o vstup do NATO začala snažit krátce po svém oddělení od Srbska v roce 2006. Ve stejném roce vstoupila do programu Partnerství pro mír a o tři roky později se stala kandidátskou zemí. Rychlost byla tím překvapivější, že ještě v roce 1999 byla Černá Hora součástí Jugoslávie, kterou tou dobou aliance kvůli etnickým čistkám v Kosovu bombardovala. Vzdušné útoky se, pravda, černohorské části federace dotkly jen ve velmi omezené míře.

Integrace do Evropské unie a Severoatlantické aliance byla ovšem hlavním volebním heslem silného muže černohorské politiky, dlouholetého premiéra a prezidenta Milo Djukanoviče. Tedy hlavně do Evropské unie, o NATO se hovořilo výrazně méně. Zahájení jednání o vstupu do EU Djukanovič prezentoval jako velké politické vítězství. "Jenže pak nastaly podobně jako u jiných balkánských států potíže s kapitolami týkajícími se nezávislého soudnictví a vlády práva. Oslavovat otevření kapitoly o ekologii tak úplně nefungovalo," říká balkanista FIlip Tesař z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.

Oproti komplexním a komplikovaným požadavkům na vstup do Evropské unie tak Severoatlantická aliance požaduje v zásadě hlavně politickou stabilitu a funkční armádu. "Je to rychlejší a také je to průlom. Prodáte to voličům, tím spíše, že sousedi z Chorvatska a Albánie v alianci již jsou," myslí si Tesař.

Vstup do NATO vyvolal roztržku s Ruskem, se kterým měla země tradičně dobré vztahy. Desetitisíce Rusů vlastní v zemi nemovitosti, oligarcha Oleg Deripaska koupil hliníkárnu v Podgorici. Jenže snaha o vstup do NATO zhoršila vztahy natolik, že Moskva začala otevřeně podporovat opoziční politiky a podle černohorské prokuratury stála i za pokusem o státní převrat v loňském roce. Mezi zatčenými jsou srbští nacionalisté, kteří bojovali na straně separatistů v Donbasu. Podezření padá hlavně na "pravoslavného oligarchu" Konstantina Malofejeva, který sponzoroval tyto bojovníky v Donbasu a má i obchodní zájmy na Balkáně.

Moskva podle vyjádření ministerstva zahraničí "musí zvažovat strategické dopady takového kroku (vstupu do NATO) a vyhrazuje si právo na kroky směřující na ochranu našich zájmů a národní bezpečnosti". Zatím Moskva oznámila, že vysoce postavené černohorské politiky zanesla do seznamů lidí, kteří mají zakázaný vjezd do Ruska. Komentátoři naznačují, že Kreml chystá i ekonomické sankce.

Shodou okolností i vstup do Aliance ze strany Černohorců měl ekonomickou motivaci. "Vstup do NATO okamžitě zvýší všechny investiční ratingy, protože je to zárukou stability. Takže si můžete levněji půjčovat, což je v případě Černé Hory zcela klíčové. Její ekonomika je vlastně velmi malá, většinu příjmů mají z turistiky a prodeje nemovitostí, takže nějakou krizi si moc nemohou dovolit," vysvětluje Filip Tesař.

Související