Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody o klimatu by mělo nejvíce pomoci společnostem, které se zabývají těžbou uhlí, ropy a zemního plynu. Přesto se výrazné posílení těchto odvětví neočekává. Stále sílícím trendem je využívání obnovitelných zdrojů a návrat k fosilním palivům nemají v plánu ani velké americké společnosti, které prezidentovo rozhodnutí spíše kritizují. Krok vadí dokonce i velkým americkým těžařům ropy a uhlí, kteří tak nebudou mít vliv na diskusi o budoucnosti odvětví ve světě.

Komentář Teodora Marjanoviče: Populisticky přehřátý Trump

Fosilní zdroje nemají příliš slibnou budoucnost. Uhelné společnosti už tak čelí nízké poptávce kvůli rostoucímu obchodu se zemním plynem a především s obnovitelnými zdroji. Zákazníkům záleží na tom, odkud jejich energie pochází a zda při těžbě a produkci zdrojů nedochází například ke znečišťování vody, jako je tomu u uhlí.

Americká ekonomika si podle environmentalistů odstoupením od Pařížské dohody nepomůže. Do fosilních paliv se přestalo investovat už za administrativy bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamy a náhla změna není pravděpodobná.

Žádné výhody z toho neplynou ani odběratelům, na ceny energií nebude mít odstoupení od dohody vliv, tvrdí agentura Bloomberg. Ve středu kvůli očekávanému negativnímu rozhodnutí amerického prezidenta prudce poklesla hodnota akcií výrobců solární energie. Pokles ale nebude trvat dlouho, především kvůli tomu, že čerpání energie z obnovitelných zdrojů je vzrůstajícím trendem.

Velké zvýšení poptávky po uhlí se do budoucnosti neočekává. Odstoupení od plánu snižování emisí by podle americké informační agentury Energy Information Administration mohlo zpomalit růst obnovitelných zdrojů a produkce uhlí by se měla vrátit zhruba na úroveň z roku 2015. Přesto bude objem emisí CO2 v USA klesat. Což v pátek potvrdil i Trumpův ministr zahraničí Rex Tillerson, který byl ale proti rozhodnutí dohodu opustit.

Není ani jasné, zda Spojené státy reálně od dohody odstoupí, protože vstoupí v platnost v listopadu 2020, kdy se konají další prezidentské volby. Pokud by svůj současný mandát Donald Trump neobhájil, mohl by jeho nástupce rozhodnutí zvrátit. Na druhou stranu dosavadní ekologické závazky mohou USA přestat plnit ihned.

Odmítnutí dohody ale může způsobit problémy americkým společnostem vyvážejícím za oceán. Ostatní státy na ně mohou uvalit vyšší cla nebo přejít k jiným postihům. Dá se také očekávat bojkot amerického zboží ze strany těch zákazníků, kterým na ekologii záleží.

Trumpův krok je pro český průmysl problém, ale důležitější bude brexit

Rozhodnutí prezidenta Trumpa pozorně sleduje český průmysl, protože již nyní mají americké firmy oproti Evropě výhodu v celkově nižších cenách energií, které jsou v tuto chvíli zhruba dvakrát nižší. Podle českého Svazu průmyslu a dopravy není klimatická dohoda z Paříže pro domácí průmysl problematická svými cíli na snižování emisí CO2, ale právě v odstoupení USA, které vytváří nejistotu, zda celá dohoda přežije. Vše ale nasvědčuje tomu, že ji rozhodnutí prezidenta Trumpa nepoloží.

Zatím není jasné, jaký vliv může mít odstoupení USA od Pařížské dohody na evropský trh s emisními povolenkami, který dlouhodobě nefunguje. Firmy v EU si musí povinně kupovat povolenky pro vypouštění škodlivin. Jejich cena je ale extrémně nízká a místo 20 až 30 eur za tunu se pohybuje cena za jeden kus pouze kolem osmi eur. Zdražení povolenek se v Česku nejvíce obávají ocelárny, které každý rok spotřebují 11 milionů povolenek. Podobný systém jako má Evropská unie připravuje rovněž Čína.

USA odstoupí od dohody o klimatu. Podle Trumpa by Američané platili a Číňané znečišťovali dál

"Okamžitý dopad to mít nebude, mnohem důležitější bude pro budoucnost emisního trhu vyjednávání o brexitu," myslí si ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Britské podniky drží obrovské množství povolenek. "Pokud získají dojem, že už je nepotřebují, a prodají je, s trhem to zahýbe," dodal Hájek.

V uhelných společnostech pracuje méně lidí, než v sektoru obnovitelných zdrojů, jsou to ale voliči Trumpa

Trump si od odstoupení od klimatické dohody sliboval, že zachrání pracovní místa lidí, kteří pracují v odvětvích, kterých se dohoda dotýká. Svůj krok ale přeceňoval.

Podle údajů dokumentu amerického ministerstva energetiky, které zveřejnily Financial Times, v uhelných společnostech pracuje 160 tisíc Američanů, zatímco ve společnostech zajišťující solární energii pracuje 374 tisíc, z toho 260 tisíc na více než poloviční úvazek. Dalších 100 tisíc lidí zaměstnávají společnosti vyrábějící větrnou energii.

I kdyby odstoupení od Pařížské dohody mělo znamenat větší odběr uhlí, více pracovních míst to kvůli automatizaci nepřinese.

Z pohledu Trumpa je důležité, že téměř 40 procent všech pracovních míst u společností vyrábějící solární energii je v Kalifornii, která je tradiční baštou demokratů. Uhlí se nejvíc těží ve státech, ve kterých zvítězil, jako například v Pensylvánii, Wyomingu nebo Kentucky.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.