Armádní důstojníci připravili plán, jak do obrany České republiky zapojit co nejvíce lidí. A jak civilisty co nejlépe připravit na to, aby byli akceschopní a odolní i v situacích, jaká o víkendu nastala v Londýně. Kromě už diskutovaného návratu branné výchovy do škol by vojáci rádi více spolupracovali s myslivci, kynology, radioamatéry nebo skauty, kteří mají desetitisíce členů. Základní body materiálu v pondělí schválila vláda.

"Chceme podporovat zájmy a dovednosti lidí a současně tím přispět ke zvýšení obranyschopnosti," řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Jde o to, aby lidé například dokázali poskytnout první pomoc, byli zdatnější a uměli se o sebe postarat třeba i bez elektřiny.

Stropnického podřízení se inspirovali takzvaným finským modelem. Ve skandinávské zemi funguje od roku 1999 asociace, v níž má stát hlavní slovo a která organizuje krizový a vojenský výcvik, jehož se mohou účastnit i civilisté. Ve Finsku těmito soustředěními projde ročně na 50 tisíc lidí. Český koncept s dobrovolnými spolky je ale mnohem šířeji rozkročený.

"Pokud by to bylo na základě dobrovolnosti, tak bychom nebyli proti, naopak," prohlásil člen vedení myslivecké jednoty Bohuslav Straka. Dodal, že by bylo skvělé, kdyby mohli trénovat na státních střelnicích. "V historii se myslivci vždy zapojovali do obrany státu," řekl.

Užší spolupráce a finanční podpora zájmových organizací, které by pomáhaly v mimořádných situa­cích, ale nejsou vše. Armádní plánovači navrhují, aby vznikl i registr dobrovolníků s daty o tom, co umí a jaký je jejich zdravotní stav.

Jedním z důvodů, proč vojáci strategii vymýšlejí, jsou obavy z horšící se kondice populace − roste obezita a lidé často ani nevědí, jak reagovat v krizi. Chybí prý i pocit pospolitosti. S tím souhlasí Josef Výprachtický, starosta Junáka, jehož by vojáci rádi získali na svou stranu: "Vidíme to u nás denně."

Za minulého režimu podobné aktivity zastřešoval Svazarm, který měl v Československu více než milion členů. Na přípravě aktuálního materiálu se podílí Zdeněk Ertl, předseda nástupce Svazarmu − Sdružení sportovních svazů spojuje 17 svazů se 600 tisíci členy.

Starosti s obranyschopností a odolností nejsou v Evropě s ohledem nejen na terorismus výjimečné. Jedním ze způsobů je návrat základní vojenské služby. Jako první v Evropě ji v roce 2015 po ruské agresi na Ukrajině obnovila Litva, která povolává muže od 18 do 26 let na devět měsíců. Nemusí ale narukovat všichni. „Vybíráme teď na základě loterie, protože nepotřebujeme tolik lidí, kolik bychom měli každý rok vzít díky tomu, že máme dostatek dobrovolníků,“ řekl HN ministr obrany Litvy Raimundas Karoblis.

Češi mají ještě jeden důvod − v návrhu stojí, že ti, kdo se zapojí dobrovolně do národní obrany, získají výjimku na držení poloautomatických zbraní, jež chce Evropská unie pro civilisty zakázat.

S přispěním Martina Ehla

Související