Britská premiérka Theresa Mayová musela už potřetí za posledních 70 dní vyjít před své sídlo v londýnské Downing Street číslo 10 a kondolovat pozůstalým po obětech teroristického útoku. Tentokrát ale mluvila mnohem tvrději než v březnu a v květnu, kdy v Británii také udeřili teroristé. Britové půjdou už ve čtvrtek k předčasným volbám a dá se čekat, že bezprostřední hrozba terorismu může mít na výsledek hlasování zásadní vliv.

S terorismem, který by udeřil těsně před takto důležitými volbami, nemá Evropa téměř žádné zkušenosti. Stalo se to jen v březnu 2004: teroristé zaútočili ve Španělsku pouhé tři dny před volbami a konzervativní vláda následně hlasování prohrála. Výsledek ale tehdy podle analytiků ovlivnil hlavně fakt, že kabinet před veřejností některé informace o útoku zatajoval.

Podle průzkumu společnosti IPSOS z konce minulého týdne hrozba terorismu pro Brity nebyla tím nejdůležitějším předvolebním tématem − za zásadnější považovali situaci ve zdravotnictví. To se ale může po třetím atentátu během krátké doby změnit.

Průzkumy se ještě nedávno shodovaly, že Mayová a její konzervativci ve volbách drtivě zvítězí. Premiérka předčasné volby vyhlásila v naději, že před jednáním o brexitu výrazně posílí svou dosavadní křehkou parlamentní většinu. Konzervativci ještě před pouhým měsícem nad opozičními labouristy podle průzkumů skutečně vedli o více než 20 procentních bodů. Několik nejnovějších šetření z víkendu už jim ale přiznalo náskok jen v rozmezí od jednoho do 12 procentních bodů. Některé odhady pak naznačují, že Mayová sice vyhraje, ale nemusí to stačit na většinu mandátů v Dolní sněmovně.

Infografika

Premiérka pro volby zvolila heslo o silném a stabilním vůdcovství. Tvrdí, že jedině ona je dost silná na to, aby zvládla zásadní výzvy a problémy, které na zemi čekají. Kromě terorismu jde taky o jednání s EU o brexitu. Podle analytiků to pro Británii budou nejzásadnější diplomatické rozhovory od skončení druhé světové války.

Mayová při loňském referendu stejně jako vůdce labouristické opozice Jeremy Corbyn vlažně podporovala setrvání Británie v EU. Teď se pre­miérka snaží prezentovat jako silná osobnost schopná hájit britské zájmy, což podle ní Corbyn nedokáže. "Už toho bylo dost," prohlásila premiérka rezolutně po posledním teroristickém útoku v Londýně. Britům slíbila, že pokud ji zvolí, razantně zasáhne proti šíření radikální ideologie nebo zvýší tresty za napomáhání terorismu. "Tolerance vůči extremismu zašla v naší zemi příliš daleko," tvrdí Mayová.

Není ale jasné, jestli konzervativcům tvrdší politika ve volbách pomůže. Byla to právě Mayová, která jako ministryně vnitra snížila počet policistů v zemi o 20 tisíc. "Lidi neochráníte tím, že budete na jejich ochraně šetřit," zaútočil proto na Mayovou opoziční šéf Corbyn.

Někteří policejní velitelé si v médiích mimo záznam postěžovali, že snížení policejních stavů jejich práci výrazně ztížilo. "Opravdu si myslím, že takhle už dál nemůžeme pokračovat," řekl deníku Financial Times bývalý vysoce postavený policista. Podle něj potřebují policejní síly hlavně více mužů, nikoliv více pravomocí, jak tvrdí Mayová.

Pro voliče to může být další důkaz, že Mayová se v zásadních věcech nerozhoduje správně. Její popularitu už v květnu srazily zmatky ohledně plateb za některé sociální služby, kdy premiérka na poslední chvíli změnila program své strany. Otázky ohledně připravenosti země na boj s terorismem pak mohou konzervativce dál poškodit.

To ale automaticky neznamená nárůst hlasů pro Corbyna. V minulosti se zastával některých členů teroristické Irské republikánské armády i příslušníků radikálních blízkovýchodních organizací Hamás a Hizballáh. Konzervativci na něj proto útočí jako na někoho, kdo motivy teroristů občas obhajoval nebo by se proti nim jakožto premiér zdráhal tvrdě zasáhnout.

Corbyn to odmítá a tvrdí, že kromě tradiční práce zpravodajských služeb a policie je v zájmu většího bezpečí potřeba změnit i britskou zahraniční politiku. "Musíme mít dost odvahy přiznat si, že válka proti terorismu nefunguje," řekl tento týden. Corbyn vždy tvrdě kritizoval vojenské zásahy Británie po boku Spojených států v Iráku. Podle průzkumů veřejného mínění mu v tom nyní dává většina Britů za pravdu.

V době zjitřené terorismem jdou v neděli volit do parlamentu i Francouzi. Obrana před teroristickou hrozbou byla tématem i nedávných prezidentských voleb: centrista Emma­nuel Macron v nich jasně porazil šéfku Národní fronty Marine Le Penovou, která tvrdila, že proti terorismu tvrdě zasáhne. Právě Macronovo hnutí Republika vpřed! je před prvním kolem parlamentních voleb opět favoritem.

Související