Země Evropské unie chtějí, aby k nim připlouvalo co nejméně uprchlíků a migrantů. Budou proto dál pokračovat v podpoře Libye, aby tento stát na svém území žadatele o azyl zadržel. Na summitu v Bruselu se na tom v pátek podle očekávání shodli lídři zemí Evropské unie.

"Výcvik a materiální vybavení libyjské pobřežní stráže je klíčovou součástí přístupu EU," uvádí návrh závěrů summitu, který mají HN k dispozici.

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v Bruselu při té příležitosti kritizoval podíl Západu na svržení bývalého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. "Já myslím, že se jednoznačně ukazuje, že zhroucení libyjského režimu, na kterém se aktivně podílela i celá řada evropských zemí, ve skutečnosti otevřelo tuto migrační trasu, která aktuálně působí Evropě největší problémy," řekl Sobotka.

Vojenský zásah proti Kaddáfímu podporovali hlavně Francouzi a Britové. Vlažně se k němu stavělo Německo či Itálie, kritizovalo ho Rusko.

Česko se ale přes Sobotkovu kritiku chce aktivně podílet na posílení současné libyjské vlády, aby byla schopná bojovat s migrační krizí. Podle Sobotky je vláda připravená poslat další peníze na výcvik libyjské pobřežní stráže. Ta by měla bojovat proti pašerákům migrantů a vracet lodě s žadateli o azyl zpátky do libyjských přístavů. "Je to v souladu s naší politikou, kdy jasně říkáme, že je důležité, abychom posílili ochranu vnější hranice.

Česko proto podle Sobotky může přispět do dalších evropských iniciativ, které mají podpořit Libyi. Mluví se například o zlepšení podmínek lidí žijících v libyjských uprchlických táborech nebo o podílu na ostraze jižních libyjských hranic. Cílem všech těchto kroků je, aby se do Evropy mohlo přes Libyi dostat co nejméně uprchlíků či migrantů.

Přístup EU ve společném prohlášení odsoudilo 18 neziskových organizací, například Save the Children, Amnesty International nebo Oxfam. Podle nich by země unie neměly lidem stavět bariéry, ale otevřít jim legální cesty, jak se do Evropy dostat a požádat tam o azyl. Z Libye tito lidé za pomoci pašeráků odplouvají především do Itálie. Podle statistik OSN se touto cestou letos do Itálie dostalo přes 63 tisíc osob.

Na rozdíl od let 2015 a 2016, kdy do Evropy přes Řecko proudilo velké množství Syřanů, ohrožených tamní občanskou válkou, přicházejí do Itálie většinou takzvaní ekonomičtí migranti. Tedy lidé, kterým v jejich zemi nehrozí bezprostřední nebezpečí.

Takových případů je podle oficiálních údajů skoro 80 procent. Mezi migranty je nejvíc Nigerijců, Bangladéšanů a občanů Guiney.

Na rozdíl od trasy přes Itálii je uprchlická cesta z Turecka přes Řecko téměř úplně uzavřená. Letos tudy na řecké ostrovy připlulo jen zhruba 7700 lidí. Migrace na této trase se výrazně snížila po loňském uzavření dohody mezi zeměmi unie a Tureckem a uzavření řecko-makedonské hranice.

Související