Britská premiérka Theresa Mayová chce, aby s občany Evropské unie žijícími v zemi legálně k zatím nestanovenému datu nepřetržitě alespoň pět let bylo i po odchodu Británie z evropského bloku zacházeno jako s Brity, tedy aby měli stejná práva například pokud jde o lékařskou péči a školství. Mayová to v pondělí řekla v britském parlamentu, když představovala plán vlády na zajištění práv občanů EU po brexitu. Unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier ale vzápětí britský návrh označil za málo ambiciózní, nejasný a s nedostatečnými zárukami.

"Chci zcela ujistit lidi, že podle vládního návrhu žádný občan EU, který nyní legálně žije ve Spojeném království, nebude muset Británii (po brexitu) opustit. Chceme, abyste zůstali," prohlásila premiérka před britskými poslanci.

Lidé z členských zemí EU, kteří nebudou ke stanovenému datu splňovat podmínku pětiletého pobytu, by podle Mayové měli mít možnost zůstat pět let s dočasným povolením k pobytu a poté požádat o postavení "usazené osoby".

Stanoveno dosud nebylo ani příslušné hraniční datum, o kterém se podle Mayové ještě bude jednat. Nemá to ale být dříve než 29. března 2017 a později než 29. března 2019, tedy mezi oficiálním spuštěním jednání o brexitu a jeho pravděpodobným ukončením.

Podle britských médií by nová pravidla v praxi mimo jiné patrně znamenala, že občané EU budou muset znovu absolvovat administrativní proces vyřizování pobytu, na jehož konci bude příslušný průkaz.

Mayová v pondělí také uvedla, že s Bruselem by ráda uzavřela reciproční dohodu, tedy že stejný přístup, který její vláda nabízí třem milionům občanů EU v Británii, očekává také od ostatních evropských zemí vůči asi milionu britských občanů žijících jinde v EU.

Prohlásila také, že britská vláda nedopustí dělení rodin. Příbuzní občanů EU, kteří do země přijedou ještě před brexitem, by podle Mayové měli mít možnost po pěti letech požádat o právo se v zemi usadit. Po odchodu Británie z unie budou podle ní pro příchod zahraničních členů rodiny platit podobná omezení jako pro Brity, pokud se Londýn s Bruselem nedohodnou jinak.

Nová pravidla ale podle Mayové nemají platit pro osoby odsouzené za závažné zločiny nebo pro recidivisty. Právě nemožnost vyhošťovat usvědčené zločince pocházející ze zemí EU britskou vládu dráždí delší dobu a stala se i jedním z argumentů zastánců brexitu v kampani před loňským referendem o budoucnosti Británie v evropském bloku.

Premiérka také zopakovala, že po brexitu by měly otázky práv evropských občanů v Británii řešit britské soudy. Ostatní země unie by ale chtěly vyjednat, aby takové případy nadále řešil unijní soud.

Mayová v parlamentu představila konkrétní podobu toho, jak hodlá po brexitu zajistit práva občanů zemí EU v Británii. Už minulý týden se svými plány seznámila své kolegy na summitu EU. Šéf unijních summitů Donald Tusk ale tehdy řekl, že britský plán nenaplňuje unijní očekávání. Mayová k tomu v pondělí poznamenala, že k jejímu návrhu se jednotliví evropští státníci postavili vstřícně,

Související