Od chvíle, kdy se loni v červenci objevily první informace o snaze Ruska ovlivnit americké prezidentské volbyDonald Trump tyto zprávy zpochybňoval.

A zcela zásadně odmítal, že by mohlo existovat jakékoli propojení mezi ruskými aktivitami a jeho týmem. Celou kauzu označuje za "nechutné výmysly" či "naprostý podvod" ze strany "prolhaných médií".

Odhalení deníku New York Times, že prezidentův nejstarší syn Donald junior loni v červnu v době předvolební kampaně nadšeně přijal nabídku kompromitujících materiálů na demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou od zdroje napojeného na ruskou vládu, je ale zásadním zlomem v celé ruské aféře.

Z rozborů v amerických médiích, včetně konzervativního listu Wall Street Journal, se Bílý dům a osobně i přímo prezident Trump nyní ocitli v krajním ohrožení. Zásadní otázka už totiž nezní, zda existoval nějaký průnik, třeba jen informační, mezi loňskými ruskými aktivitami a lidmi z Trumpova týmu. Ale zda o tom věděl sám Donald Trump.

Pokud by se prokázalo, že americký prezident měl o komunikaci svého týmu s Rusy povědomí, nebo že ji dokonce sám inicioval, mohlo by vše vyústit až v pokus Kongresu o prezidentovo odvolání.

Informace New York Times, které navíc Trumpův syn sám nepřímo potvrdil, totiž dokazují, že lidé z Trumpova týmu měli přinejmenším zájem s Rusy spolupracovat na diskreditaci Trumpovy soupeřky. Podle některých právníků, citovaných americkými médii, už jen tím porušili zákony USA.

Americký federální zákon totiž zakazuje, aby ve vztahu k americkým volbám mohl kdokoli v USA "žádat, přijmout nebo obdržet příspěvek či dar ze zahraničí". Příspěvkem je přitom míněna jakákoli hodnota, podle právníků tam tedy spadají i "informace".

"Je to šokující doznání kriminálního spiknutí," komentoval Jens David Ohlin, děkan prestižní americké právnické univerzity Cornell Law School pro deník Washington Post, zveřejněnou e-mailovou komunikaci mezi Donaldem juniorem a britským mediálním manažerem Robem Goldstonem z června 2016.

Goldstone mladému Trumpovi nabídl zprostředkování schůzky s "advokátkou ruské vlády". E-mail následně Trumpa juniora informuje, že může dostat materiály, které by mohly "diskreditovat Hillary a být 'velmi užitečné' pro Donalda Trumpa".

"Samozřejmě jde o citlivé informace z vysokých míst, ale je to součást podpory Ruska a jeho vlády pro pana Trumpa," říká doslova e-mail.

Donald Junior odpověděl během několika minut. "Pokud je to tak, jak říkáte, tak to zbožňuju, zvláště později v létě," naznačil Trump junior, že přislíbené informace by se mohly nejvíce hodit v závěru prezidentské kampaně před listopadovými volbami.

Samotná schůzka, které se kromě Donalda juniora zúčastnili i Trumpův zeť a současný poradce v Bílém domě Jared Kushner a také tehdejší šéf Trumpovy kampaně Paul Manafort, se uskutečnila dva týdny poté, co Donald Trump získal republikánskou nominaci. Tedy ve chvíli, kdy mířil do finálního souboje o Bílý dům s Hillary Clintonovou.

Bylo to jen velké nic

"Ze zpětného pohledu bych asi věci dělal trochu jinak. Ale prostě jsem promrhal 20 minut času," uvedl Donald mladší pro stanici Fox News, že na schůzce s ruskou právničkou a lobbistkou Nataljou Veselnickou prý vůbec žádné informace nezískal.

Americký prezident Donald Trump pak na obranu svého syna ve vzkazu na Twitteru ve středu zopakoval přesvědčení, že celá ruská aféra je "největším honem na čarodějnice americké historie".

Ruský prezident Vladimir Putin by byl spokojenější, kdyby loňské prezidentské volby v USA vyhrála Hillary Clintonová, uvedl Trump v rozhovoru pro americkou křesťansky orientovanou televizi CBN.

Donald junior pro Fox News uvedl, že jeho otec o schůzce nevěděl a že o ní ani nebyl zpětně informován. "Ne, bylo to prostě velké nic. Nebylo o čem se bavit," tvrdí syn.

Na schůzku šel prý proto, jak uvedl na Twitteru, že to považoval za součást běžné politické praxe v USA, kdy volební týmy běžně vyhledávají a sbírají kompromitující materiály na protikandidáty.

Nejen podle právníků, ale také podle poradců, kteří v minulosti působili v amerických prezidentských kampaních, je však principiální rozdíl v tom, že v tomto případě měla být zdrojem informací cizí vláda. Což již zmíněný americký federální zákon zakazuje.

"Hmm, Juniore, pracoval jsem už pro stovku kampaní a je to poprvé, co slyším, že se někdo setkal se zahraničním oponentem USA, aby získal 'kompro'," napsal na Twitter Matthew Dowd, dlouholetý politický konzultant, který byl kromě jiného manažerem prezidentské kampaně republikána George Bushe v roce 2004.

Dowd naznačuje, co ve výše zmíněním vyjádření explicitně zmiňuje profesor práv Jens David Ohlin, podle něhož lze dokonce mluvit o trestném činu spiknutí.

Trumpův osud bude stát na republikánské podpoře

Ruskou aféru v současnosti vyšetřují výbory pro tajné služby v Senátu a ve Sněmovně reprezentantů Kongresu a zároveň také zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller. Právě od něho hrozí Bílému domu potenciálně největší nebezpečí, neboť šetření není svázáno stranickými rozštěpeními v Kongresu.

Tam už i mnozí republikáni požadují, aby se Donald junior dostavil k veřejnému slyšení. Obecně ovšem zatím stojí za Donaldem Trumpem a vyšetřování ve výborech dosud spíše brzdili.

Ale právě na pevnosti této podpory může záviset prezidentský osud Donalda Trumpa. Kalifornský poslanec Brad Sherman ve středu v Kongresu podal žádost o spuštění procesu impeachmentu, ústavní žaloby, která by měla prezidenta Donalda Trumpa zbavit úřadu. Pokud by demokraté v Kongresu politický proces vyvolali, záleželo by na tom, zda by se především v Senátu, který rozhoduje dvoutřetinovou většinou hlasů, našlo dost republikánů, kteří by šli proti prezidentovi.

Podle amerických komentátorů se začne "lámat chléb" příští rok v létě (pokud by se tedy už do té doby neprokázalo jasné porušení zákona), kdy se budou blížit listopadové volby do Kongresu.

Republikánští kongresmani si budou muset vyhodnotit, zda se jim ještě vyplatí stát při Trumpovi, nebo zda bude situace taková, že podpora prezidenta v problémech by je už spíše poškodila.

"V tuto chvíli se zdá, že kongresové volby 2018 budou de facto referendem o impeachmentu," napsal konzervativní komentátor Ross Douthat v listu New York Times. 

Richard Nixon v srpnu 1974, kdy se rovněž blížily volby do Kongresu, v aféře Watergate raději sám rezignoval, když se ukázalo, že republikáni v Kongresu se rozhodli jej hodit přes palubu. Billa Clintona v aféře s Monikou Lewinskou naopak v roce 1999 zachránilo právě to, že demokraté jej v Senátu podrželi.

Související