Den po atentátu na barcelonské třídě La Rambla si v katalánské metropoli na vzpomínkovém shromáždění podali ruce španělský král Filip VI., předseda ústřední vlády Mariano Rajoy a šéf katalánské vlády Carles Puigdemont.

List El País to hodnotí jako "pozoruhodnou událost", neboť vztahy mezi Madridem a regionální vládou v Barceloně jsou už dlouho na bodu mrazu.

Katalánsko, jedno ze 17 autonomních společenství Španělského království, už léta usiluje o nezávislost. A je v tom neústupné. Jeho obyvatelé o ní budou 1. října hlasovat v referendu.

Stejně tvrdohlavý je ale i Madrid odkazující na ústavu, jež zakotvuje jednotu Španělska. Ústřední vláda referendum zakázala s tím, že použije i krajní prostředky, aby odtržení Katalánska zabránila.

Ministryně obrany María Dolores de Cospedalová dokonce pohrozila nasazením armády.

Situace po atentátu v Barceloně ale nutí obě strany dosavadní postoj změnit.

Úzce spolupracovat musí nejenom bezpečnostní složky na celostátní a regionální úrovni, ale i dosud znesváření politici. "Musíme být nyní schopni konat jako jeden tým," prohlašuje premiér Rajoy.

Katalánci by podle Madridu nyní měli svoji snahu o nezávislost mírnit a soustředit se na řešení "reálných problémů". Jedním z nich je sílící islamistický radikalismus v regionu.

Předseda katalánské vlády Puigdemont takový požadavek odmítá. "Nepokládám za férové spojovat boj proti teroristické hrozbě a pomoc obětem atentátu s dalšími otázkami. Útok v Barceloně by neměl na našem referendu nic změnit," cituje katalánského politika agentura DPA.

V Katalánsku žije přes 7,5 milionu obyvatel na ploše, jež je v porovnání s Českem méně než poloviční. Patří k hospodářsky nejsilnějším regionům Španělska, na jehož HDP se podílí zhruba jednou pětinou. Už proto nemá většina ostatních autonomních společenství ve Španělském království pro jeho snahu o odtržení pochopení.

Související