Když Emmanuel Macron vyhrál prezidentské volby ve Francii, nechal se slyšet, že nechce, aby ho Francouzi hodnotili jen na základě prvních sto dnů ve funkci, a dali mu více času. Jeho slova byla prorocká.

Macron stačil během tří měsíců zabodovat na mezinárodní scéně. Donalda Trumpa překvapil pevným stiskem ruky, zapůsobil i na Vladimira Putina. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou pak opět nastartovali francouzsko-německý motor evropské integrace. Jenže doma Macronovi už dávno skončila "doba hájení" a příliš se mu nedaří. Jeho obliba prudce klesla.

Aktuálně podle průzkumů veřejného mínění schvaluje Macronovo působení v úřadě pouhých 36 procent Francouzů. Z jeho předchůdců utrpěl na začátku mandátu v roce 1995 tak výrazný propad popularity jen Jacques Chirac.

4,5 mld.

eur je částka, o kterou musí francouzská vláda snížit rozpočtový schodek, aby ho dostala pod požadovaná tři procenta HDP.

Co za tím stojí? Francouzům se nelíbí plánované škrty v rozpočtu, které se nevyhnou ani armádě. Kvůli tomu se Macron dostal do prvního vyhroceného a hojně sledovaného sporu s náčelníkem generálního štábu Pierrem de Villiersem. Následovala ostrá slovní výměna a odchod respektovaného generála. K poklesu Macronovy popularity přispělo i mlžení kolem redukce daně z nemovitosti. Ještě v rámci předvolební kampaně Macron slíbil, že ji rychle sníží. Jenže vláda pak uvedla, že ji bude snižovat jen postupně. Po vlně odporu však obrátila. Nakonec to stihne do konce roku 2018.

Francouzi nesouhlasili ani s tím, aby první dáma Brigitte Macronová získala oficiální úřad s vlastním rozpočtem. Poté co odpůrci sesbírali pod protestní petici na 270 tisíc podpisů, Macron ustoupil. Jeho manželka tak bude mít jen reprezentativní a neplacenou roli.

S kritikou se také potýkají poslanci za Macronovo hnutí Republika vpřed!, již nemají moc zkušeností s politikou. "Ano, jsme začátečníci a děláme začátečnické chyby. Ale podívejte se, jaké zákony se nám už podařilo prosadit," řekl poslanec Gilles Le Gendre. Připomněl, že parlamentem nedávno prošel například zákon na očištění politického života. Ten znemožňuje zákonodárcům zaměstnávat jako poradce nebo asistenty své příbuzné.

"Macron se musí vrátit zpátky na zem a přijmout politickou odpovědnost za svá rozhodnutí," komentoval zvýšenou nevraživost Francouzů vůči prezidentovi Jerome Fourquet z agentury Ifop.

Experti se shodují, že klíčové období pro Macrona začne teprve na podzim. Tehdy plánuje představit výbušnou reformu pracovního trhu, jež má ulehčit propouštění a najímání zaměstnanců. Jakékoliv změny přebujelého zákoníku práce mohou u silných odborů vyvolat bouři, stávky a demonstrace po celé Francii.

Následovat budou další kroky, jež mohou ještě více srazit Macronovu popularitu, jako důchodová reforma nebo snížení podpory v nezaměstnanosti.

Aby se Francouzi se změnami lépe vypořádali, Macron jim nabídne ústupky. Ty spočívají například v úpravě unijních pravidel, která novým členským státům umožňují vysílat na Západ své pracovníky. Ti však dostávají "východní" platy, což Francouzi považují za mzdový a sociální dumping. Dotyčná směrnice EU, která je v zemi velmi nepopulární, byla i jedním z hlavních témat předvolební kampaně ve Francii.

"Naše jednání znamenají skutečný pokrok vpřed. Budeme se snažit do října najít kompromis v přijatelné podobě směrnice," prohlásil Macron po salcburském setkání s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou a předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.