Sobotní demonstrace proti terorismu se v Barceloně zúčastnily statisíce lidí, policie odhadla jejich počet na půl milionu. Uvedla to agentura Reuters. Při shromáždění, které bylo reakcí na útoky islamistů v Katalánsku s 15 oběťmi z minulého týdne, stovky dobrovolníků rozdaly desetitisíce květů darovaných místními květináři. Květiny byly v barvách města: 50 tisíc červených, 10 tisíc žlutých a 10 tisíc bílých, poznamenala agentura AP.

Velké demonstrace se zúčastnil také španělský král Felipe VI. Podle agentury AFP tak panovník učinil zcela výjimečně, vůbec poprvé od obnovení monarchie v 1975. Akce v metropoli autonomního Katalánska byla uspořádaná pod heslem "Nemám strach" v reakci na teroristické útoky, které si minulý týden vyžádaly 15 obětí a 126 zraněných.

"Naplňme ulice mírem a svobodou," vybídla radnice druhého největšího města Španělska po atentátech spáchaných v Barceloně a v nedalekém letovisku Cambrils 17. a 18. srpna. K útokům se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Pietní místo v Barceloně vžene do očí slzy. Lidé ví, že jsou ve válce, ale týden po teroru už žijí jako dřív

První řady průvodu za obřím transparentem "No tinc por" (katalánsky Nemám strach) byly na přání radnice vyhrazeny představitelům složek, které se od prvního okamžiku staraly o oběti: policistům, hasičům, zdravotníkům, taxikářům, obchodníkům i obyvatelům barcelonské třídy La Rambla, kde došlo k hlavnímu útoku.

Kromě krále se demonstrace zúčastnil i premiér konzervativní vlády Mariano Rajoy a další španělští politici.

"Nejlepší odpovědí je mír" a také "Ne islamofobii" bylo možné si přečíst na transparentech. V davu bylo vidět i ženy a muže v typickém muslimském oblečení, a to i v bezprostřední blízkosti panovníka.

Mnoho demonstrantů přišlo s katalánskými vlajkami. Z davu zazněly také kritické výkřiky na adresu krále, mimo jiné za jeho podporu exportu zbraní do Saúdské Arábie.

V čele Katalánska stojí separatisté toužící odtrhnout region od Španělska. Ačkoliv mezi ústřední vládou a regionálním vedením panují rozpory, barcelonská manifestace měla být příležitostí uzavřít příměří, poznamenala AFP. Dodala, že nedaleko od Rajoye kráčel šéf katalánské vlády Carles Puigdemont, odhodlaný uspořádat 1. října referendum o sebeurčení, a to navzdory nesouhlasu Madridu.

Rajoy, který bývá často obviňován z přilévání oleje do ohně sporu kolem statusu Katalánska, v předvečer demonstrace hovořil o lásce ke Katalánsku a k Barceloně a chválil katalánskou policii, jež do 100 hodin od atentátu dokázala zneškodnit celou teroristickou buňku.

Demonstrace podobné té barcelonské byly ohlášeny také z Madridu, Valencie a Viga.

Související