Před několika dny prošel Barcelonou pochod proti terorismu. Bok po boku spolu kráčeli španělský král Felipe VI., premiér Mariano Rajoy a předseda katalánské vlády Carles Puigdemont. Jejich jednota však byla jen dočasná.

Spor mezi centrální vládou v Madridu a Barcelonou po krátkém příměří pokračuje. Do referenda o nezávislosti, jež svolali separatisté, zbývá měsíc. Premiér Rajoy je připraven mu zabránit všemi možnými právními prostředky.

Odpůrci nezávislosti krátce po teroristickém útoku vyzvali katalánskou vládu, aby se vzdala referenda. Lídr Katalánska Puigdemont s tím nesouhlasí. A obvinil premiéra Rajoye, že si zahrává s bezpečností Katalánska a dlouhodobě podfinancovává tamní policii Mossos d'Esquadra. Tvrdí také, že Španělé nechtějí sdílet zpravodajské informace se svými kolegy z Katalánska.

Vláda v Madridu na tato obvinění reagovala odmítavě. Také na katalánskou policii padá kritika − belgické úřady jí předaly podezření a informace o imámovi Abdelbakim Es Sattym, který podle vyšetřovatelů vytvořil teroristickou buňku a připravoval útoky. Přesto proti němu Katalánci nezasáhli.

Napětí mezi Madridem a jedním z nejbohatších regionů Španělska v příštích týdnech a dnech ještě vzroste. "Už máme připravených 6000 volebních uren. Nevím, jak by stát mohl referendum zastavit," prohlásil Puigdemont.

Rajoy odpověděl, že referendum je protiústavní, a nebude tak mít žádnou právní váhu. Varuje, že se bude opakovat situace z roku 2014, kdy Katalánci pod tlakem Madridu ustoupili a svolali pouze symbolické hlasování o nezávislosti.

Tentokrát se však katalánská vláda nehodlá vzdát a chce právně závazné referendum uspořádat, ať už Madrid zareaguje jakkoliv.

Není zatím jasné, jak bude premiér Rajoy postupovat. Madrid se může obrátit na soudy nebo také využít španělskou ústavu. Ta dává centrální vládě ostrou zbraň: na jejím základě může převzít velení policie v Katalánsku nebo také přikázat, aby se v regionu uzavřely školy a nemohly se použít jako volební místnosti.

Takový krok by ovšem mohl vyvolat ústavní krizi a vést k otevřené rebelii Katalánců.

Vláda v Barceloně už mezitím připravila nový zákon, jenž krok po kroku nastiňuje, jak by mohly vypadat první dny nezávislého Katalánska. Do 48 hodin po hlasování by vláda vyhlásila nezávislou republiku v čele s prezidentem Puigdemontem. Ten by pak následně vyhlásil volby do nového ústavodárného shromáždění.

Region by také ihned převzal kontrolu nad svými hranicemi, upozorňuje španělský list ABC.

Zákon by měl bez problémů projít regionálním katalánským parlamentem, který ovládají separatisté. V platnost by však vstoupil pouze v případě, že v referendu 1. října zvítězí zastánci nezávislosti.

Související