Koalice bojující pod vedením Spojených států proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) ve středu svými nálety zastavila postup konvoje autobusů a aut s bojovníky IS. Radikální islamisté jeli z libansko-syrského pohraničí na území východní Sýrie k hranicím s Irákem.

Úder přišel poté, co Washington kritizoval dohodu mezi libanonským hnutím Hizballáh a IS, jež přesun umožnila. Libanon tak měl získat kontrolu nad částí svého území drženého teroristy.

USA se necítí být touto dohodou vázány, a jak se vyjádřil mluvčí protiislamistické koalice, americký plukovník Ryan Dillon, "chtěly využít této příležitosti" k útoku na radikály.

Dalším důvodem útoku je americká snaha oslabit v Libanonu vliv Hizballáhu (Strany Boží), radikálního hnutí menšinové muslimské větvě šíitů považovaného v USA za teroristickou organizaci.

A také ulevit Iráku, americkému spojenci. Očekává se, že pokud by se islamisté dostali až k irácké hranici, mohli by posílit jednotky Islámského státu, které už v Iráku působí.

"Vytvořili jsme kráter. Tím je to zablokovalo a po silnici už nemohou pokračovat," popsal podle listu Financial Times zásah proti konvoji Islámského státu jeden z amerických vojenských představitelů. Podle dalších zpráv letadla zničila také jeden most. Přímo na vozidla nezaútočila, protože by mohla zasáhnout i civilisty − rodiny islamistických bojovníků, jež s nimi jedou.

Zdá se, že se konvoj zastavil na území kontrolovaném syrskou vládou, na jejíž straně Hizballáh v Sýrii bojuje. Způsobí to problémy syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, který se chce zbavit islamistů v západní Sýrii, s níž má Libanon společnou hranici. Islamisté směřovali na území na východě Sýrie, které kontrolují a jež není pro syrskou vládu tak důležité.

Zastavení konvoje otřese vírou v Hizballáh a dohody s ním. Stejně jako v dohody islamistů s Asadem, který se zaručil za průjezd konvoje, ale nyní se ukázalo, že USA mohou zkřížit jeho plány.

Dohodou s Islámským státem, která byla uzavřena v neděli, vzrostla prestiž Hizballáhu v Libanonu a bylo to vnímáno jako odraz jeho rostoucí vojenské moci a hlavně politického vlivu, uvedl pro list Wall Street Journal Imad Salamey z Institutu pro sociální spravedlnost a řešení konfliktů při Americké univerzitě v libanonském Bejrútu. V Libanonu je to většinou vnímáno tak, že Hizballáh spolu s libanonskou armádou donutil islamisty, se kterými nyní uzavřel příměří, k odchodu z libanonského území.

Hizballáh má už teď v Libanonu velký vliv a po začátku občanské války v Sýrii v roce 2011 začal být postupně vnímán jako opora státu a ochránce menšin včetně křesťanů.

Libanon je složený z mnoha náboženských skupin a jejich nevraživost vedla k dlouholeté občanské válce. Ta skončila v roce 1991 a posléze byly odzbrojeny i milice jednotlivých politických a náboženských uskupení. Vyjma Hizballáhu.

Zatímco libanonská armáda má asi sedm tisíc vojáků, Hizballáh má v Libanonu v aktivní službě přes 20 tisíc bojovníků a 25 tisíc v záloze. Má také lepší výzbroj než libanonská armáda a částečně řídí stát.

"Dnes Hizballáh dělá rozhodnutí a libanonský stát je vykonává," postěžoval si listu Wall Street Journal opoziční libanonský křesťanský poslanec Samy Džamáíl.

Související